Los Angeles – pondělí (pláž, Battleship IOWA, cesta domů)

(15.6.2015 Phoenix, 43°C, jasno)

Pondělí byl náš poslední den v LA. Byl zrovna svátek Memorial Day. Měli jsme v plánu ještě Battleship IOWA – válečnou loď, která teď slouží jako muzeum a pláž v Santa Monice. Nejznámější pláž v LA. Byl zde objeven do filmu např. Arnold Schwarzenegger, když cvičil v místní venkovní posilovně. Nebo můžete znát třeba molo s Ruským kolem.

Los Angeles - neděle (Universal Studios)

(10.6.2015 Phoenix, 34°C, polojasno)

Na neděli jsme si naplánovali návštěvu Universal Studios. To je tam jak se točí filmy. Akorát je to po Americku udělané jako zábavní park. Spousta atrakcí, show, horské dráhy, suvenýry… A k tomu přidejte asi miliardu lidí. Jestli voskové muzeum ze soboty dostalo 10 bodů, tak studiím dávám 18 z 10. 😍

Los Angeles – ubytování aneb Power of Silence

(9.6.2015 Phoenix, 31°C, zataženo)

Ubytování na ty dvě noci jsem vybrala předem. Zvolila jsem Hampton Inn. V hotelu z tohohle řetězce jsme bydleli ten první měsíc, než jsme se nastěhovali do apartmánu. Nikdy jsme neměli žádný problém, čisté pokoje, dobré snídaně, žádní kokrouči. Cena taky celkem šla na místní poměry (119 dolarů za noc). Pokoj jsem bookla přes internet na jejich stránkách, abychom měli jistotu, že budeme mít kde spát. Ale přesvědčili jsme se, že ani rezervace občas nestačí. Teda aspoň v LA. 😨

Los Angeles - sobota (Chodník slávy, nápis Hollywood, 2x muzeum)

(7.6.2015 Phoenix, 33°C, jasno)

Až budu mít v kapse peněz jak želez, ou peněz jak želez, zajedu si lodí do Los Angeles, ou do Los Angeles. 🎶Tahle písnička z Básníků mě pořád jela v hlavě od té doby, co jsme se rozhodli vyrazit na výlet právě do Los Angeles. Amící slavili Memorial Day (Den obětí války), což nám přineslo volné pondělí a tím pádem prodloužený víkend. Nejeli jsme lodí, ale samozřejmě autem a s těma penězama jak železama, to taky nebude až tak horký.😉

Spolubydlící ;-)

(3.6.2015 Phoenix, 38°C, jasno)

Péťa je celý den v práci a já sama na aparťáku. Takže jsem občas trochu osamělá. S nikým se tady nebratřím. Však mě znáte, jsem trochu asociál. 😉 Mě to teda až tak nevadí, ale někdo zřejmě usoudil, že mě potěší v mé samotě.😮

Broskve, kam se podíváš

(20.5.2015 Phoenix, 29°C, jasno)

Pro tento víkend jsem zvolila speciální akci. Pravou americkou. Ježdění po přírodě musíme taky proložit nějakým kulturním zážitkem. Takže když přišel letáček, že se koná Broskvový festival, měla jsem o programu na neděli jasno. 😊 Festival pořádala rodinná firma Schnepf Farm, která tady v Phoenixu hospodaří už od 60. let. Za tu dobu se z malé farmičky stala obří farma, kde najdete ovoce (broskve, meruňky, citrusy, třešně,…), zeleninu (brambory, kukuřice, zelí, rajčata,…) a chovají i nějaká zvířata. V sezóně (což u broskví je v Phoenixu právě květen) zde funguje samosběr. Farma je největším pěstitelem broskví v Arizoně a ročně ji při různých akcích navštíví více než čtvrt milionu lidí.

Freeridová divočina

(12.5.2015 Phoenix, 32°C, polojasno)

Dostala jsem za úkol vymyslet výlet na sobotu. Přece když jsem pořád doma a nudím se. 😉 Sice já se nenudím, ale budiž. Chtěla jsem vybrat něco, abych zase mohla řídit. Aby mi moje čerstvě nabyté zkušenosti nezakrněly. Znamenalo to vybrat výlet do nějaké oblasti, kam nevede úplně hlavní silnice. Čímž padly skoro všechny větší atrakce. Po dlouhém hledání v mapě jsem objevila park Kofa National Wildlife Refuge. Vypadalo to divoce, divočinu to má i v názvu, ale že to bude až taková divočina, jsem teda netušila. 😲

Pima Air Space Museum

(10.5.2015 Phoenix, 30°C, jasno)

Na další výlet jsme vyrazili do Tucsonu do Pima Air Space Museum. Péťa už tam sice byl při nějakém z minulých pobytů tady v USA, ale protože má letadla tuze rád a navíc je teď podrobně studuje v práci, tak tam chtěl jet znova. Já mám letadla taky ráda (hlavně letecké katastrofy – jako ne že bych byla ráda, když spadne letadlo, ale baví mě vyšetřování těch, co už spadly), takže jsem se vůbec nebránila. Péťův kolega záviděl, protože on za návštěvu muzea musel své manželce slíbit výlet do botanické zahrady.😉

Řiď, ať jedeš líp!

(4.5.2015 Phoenix, 29°C, jasno)

Touto hláškou z Tele Tele se hrdě hlásím mezi řidiče. 😎 Řidičák sice mám už od 18-ti, ale řídila jsem všehovšudy 8x a byl to pro všechny zúčastněné velký zážitek. Mí spolujezdci mají možná do dneška divoké sny a marně přemýšlí, jak je možný, že jsem ten řidičák dostala. 😈 Ale tomu je od našeho výletu do Petrified Forest NP konec. Stačilo odhalit, v čem je chyba. Ano, správně. Je to autem.😉

Petrified Forest National Park

(1.5.2015 Phoenix, 38°C, jasno)

Minulou sobotu jsme se vydali na první větší výlet. Aby tady člověk něco viděl, musí jet hoooooodně daleko. My jsme konkrétně jeli do Petrfied Forest NP, který je od Phoenixu cca 260 mil (418km). Abychom tam přijeli v rozumnou hodinu, vstávali jsme už v 6. Ouvej, ouvej. 😫 I v sobotu vstávat v šest je opravdu bolestivé. Hlavně pro Péťu. 😉 Já jsem skřivan, mě to až tak nevadí, a proto jsem byla přesně podle domluvy v 7:00 nachystaná. Péťa je ale výprava (horší než ženská 😊 ), takže jsme vyjížděli až v 7:20.

Náš nový domov

(27.4.2015 Phoenix, 29°C, jasno)

Konečně bydlíme ve svém. 😊 Už mě to v hotelu vážně nebavilo. Chyběla mi hlavně kuchyň, protože na pokoji sice byla lednice, ale ne mikrovlnka, natož trouba nebo aspoň vařič. Pořád jsme jedli burgry a vzpomínali na normální jídlo. Péťa na koprovku, já na špagety, francouzský brambory a rýži s nějakou hnědou omáčkou. Na hamburgery jsem se těšila, ale po třech týdnech se i dobrota přejí. Druhá věc, co se mi nelíbila, byly uklízecí Chuanity. Člověk nikdy nevěděl, kdy přijdou. Už jsem z nich měla úplně žaludeční vředy. A když jsem si dala „Nerušit“, tak mi dávaly za kliku cedulku, že chtěly uklízet a že jsem jim to znemožnila. 😧 Otravy. Takže konečně mám kuchyň a soukromí. Hurrrrrrrá!

Déšť letos vyšel na 24. dubna

(24.4.2015 Phoenix, 23°C, polojasno)

Pár obrázků, že i v poušti občas prší. Ale nebojte se. Ve čtvrtek už zase čekáme „krásných“ 38°C.😊

ZOO

(16.4.2015 Phoenix, 22°C, jasno, větrno)

Konečně už jsem se vylízala ze všech chorob a tak jsme mohli o víkendu vyrazit na výlet. Tentokrát jsme si vybrali ZOO Phoenix. ZOO máme moc rádi. I kdybychom za celý rok nejeli na žádný výlet, aspoň jednu ZOO bychom určitě stihli.

V Americe je blaze, ale jen pokud člověk není pořád na lopatě

(14.4.2015 Phoenix, 26°C, jasno)

Kdybychom tady byli třeba jen na tři týdny, tak bych byla dost naštvaná. Hned od druhého dne po příjezdu totiž bojuju se samýma nemocema. 😧 Takže zatím z asi dvaceti dnů, co jsme tady, jsem nebyla zdravá asi 16 dnů. A prostonat celý pobyt a pak fičet domů? To by mě teda fakt kleplo. Ještěže mám vyhlídku na trochu víc dnů. 😉

Motýli

(13.4.2015 Phoenix, 30°C, jasno)

4. dubna v sobotu jsme se vypravili na další výlet. Když už jsme tady, tak ať z toho něco máme, no ne? 😉 Vyrazili jsme dopoledne a ještě o pár sjezdů z rychlovky dál než včera k fontáně. Zaplatili nekřesťanských cca 40 dolarů (čehož dodatečně ani trochu nelituju) a vstoupili do světa nádhery.😄

První výlet

(10.4.2015 Phoenix, 21°C, jasno)

Na náš první výlet jsme se vydali 3. dubna v pátek. Péťa měl totiž volno v práci, protože byly Velikonoce. V ČR je volno v pondělí, ale tady měly některé firmy volno místo toho v pátek a některé v neděli, takže vlastně vůbec. Vydali jsme se do Fountain Hills. I když jsem žena, mám hodně vyvinutý orientační smysl. To bude asi tím, že jsem tři roky chodila do zeměpisného kroužku. 😉 Ani nepotřebujeme navigaci, vždycky kouknu do mapy na Googlu, když je to dál tak si udělám poznámky a frčíme. Zatím jsme se ani jednou neztratili. I tentokrát jsme díky mému bezchybnému 😎 navigování dorazili na místo. Jeli jsme asi hodinu, a to jsme pořád byli v Phoenixu. Phoenix má rozlohu cca 1000 čtverečních mil, tj. asi 2600 km². Takže jsme vlastně jeli jen do vedlejší čtvrtě.😉

Kde budeme bydlet

(9.4.2015 Phoenix, 24°C – nějak se nám ochladilo :-), jasno)

Jooooo, tak to je otázka za milion. Sice tady máme všechno placený, ale sehnat a domluvit si to musíme sami. Máme daný měsíční limit a musíme se do něj vejít se všemi náklady na bydlení (nájem apartmánu, nájem nábytku, energie, pojištění, internet,…). Ostatní se rovnou nahlásili do Aspiru, protože se tam přece bydlí vždycky (suchaři 😛 ). Já jsem si ale řekla, že přece nepodepíšeme něco, co jsme neviděli a radši se porozhlídneme i jinde. Takže máme na měsíc zaplacený hotel a až něco najedeme, tak se přestěhujeme.

Maraton 2

(2.4.2015 Phoenix, 30°C, polojasno)

Ještě pořád neběhám. 😉 Tentokrát myslím maraton cestovní. Vstávala jsem už ve tři hodiny v noci. Budík jsem sice měla až na 4, ale chytla mě cestovní nervóza, takže jsem se potichu vykradla z ložnice a začala s přípravama. Nakonec jsem tomu byla ráda, protože jsem všechno stihla tak tak. Jinak by mi ta hodina chyběla. Péťa v klidu chrupkal až do 4:15. Žádný stres, ne? Vždyť jenom odjíždíme na 2 roky.😱

Maraton

(26.3.2015 Phoenix, 23°C – je teprve 8 ráno, jasno)

Ne, nebojte. Nedala jsem se na běhání. Zatím. 😉 Myslím totiž zařizovací maraton. Když se člověk rozhoduje, jestli se vydá do světa, vůbec nemá představu, co to všechno obnáší. Jen tak si sbalit batůžek a vyrazit prostě nejde, když už je člověk v nějakém tom vyšším věku a má na sebe navázané různé povinnosti a majetky. 😊 Zejména když většina výdajů je placená firmou a nejde jednoduše sednout na net a objednat letenky a hotel.

Příběhy z internetu a Dostanu vůbec vízum?

(5.3.2015 Hrušovany u Brna, 6°C, jasno nebo zataženo – menší apríl už v březnu)

Asi jedeme do Ameriky. Píšu „asi“ protože mi chybí jedna docela podstatná věc, a to vízum. Je to na prd, ale na druhou stranu se Amíkům vůbec nedivím, že si do země každého nepustí. Jak to tak čtu na různých blogách, existuje spousta naivních lidí, co si myslí, že USA jsou země zaslíbená a každý tam na ně čeká s otevřenou náručí. Hodně ráda tyhle články/diskuze čtu, protože mě naivita některých jedinců vážně baví. 😄 Nejradši mám dotazy typu: