Out of Africa

(23.3.2016 Phoenix, 23°C, jasno, velmi větrno)

Tuhle atrakci jsme vedli v patrnosti už dlouho, v podstatě hned od začátku. Nevím proč, ale nakonec jsme vždycky zvolili jiný výlet a Africu odložili. Tentokrát už jsme si ale řekli, že s odkládáním je konec a pojedeme, ať se děje, co se děje. A vyplatilo se, byl to moc pěkný zážitek. 😊

Airshow v Tucsonu

(22.3.2016 Phoenix, 26°C jasno)

Jak řekla mamka, Péťa má štěstí, že má mě. 😎 Já si to teda taky myslím. Umím vařit, péct, krásně uklízím, jsem milá a vtipná, nestojím moc peněz, … 😇 I když mamka to asi myslela hlavně kvůli tomu, že já nikdy nebyla úplně holčičí. Takže když Péťa přišel s tím, jestli nepojedeme na leteckou šou, místo abych jako správná slečna znuděně protočila oči, nadšeně jsem souhlasila. 😊

Botanická zahrada

(15.3.2016 Phoenix, 29°C, jasno)

Dokud ještě není takový hic, snažíme se navštěvovat venkovní atrakce tady v Phoenixu a okolí. Až zase budou čtyřicítky, nebudeme moct vystrčit nos z klimatizovaného prostoru. Proto jsme tentokrát vyrazili do místní Botanické zahrady. A protože jsme v Phoenixu, jedná se samozřejmě o zahradu pouštní – Desert Botanical Garden. Tentokrát spíš než vyprávění bude fotoblog, abyste nebyli připravení o tu nádheru. 😊

Jak jde o zuby, jímá mě hrůza

(13.3.2016 Phoenix, 24°C, jasno)

Tohle bylo podruhé, co jsem tady v USA navštívila doktora. A doufám, že to i tímhle číslem skončí. 😉 Tentokrát šlo navíc o zuby. Takové moje malé (vlastně dost velké) stigma. 😢 Nechala jsem si odstranit osmičky. Dlouho jsem se k tomu odhodlávala, ale vzhledem k předchozím zkušenostem se zubaři jsem se strašně bála a odkládala to. Osmičky ale občas pěkně zazlobily, takže jsem to už prostě musela utnout.

Celoživotní turisti

(6.3.2016 Phoenix, 26°C, polojasno)

S novým rokem jsme se vrhli na turistiku. Já jsem byla „akční chodec“ od malička, i když na to až tak nevypadám. 😉 Jezdila jsem na Puťáky, nachodila spousty kilometrů po horách i jen tak na vycházkách po Vysočině. O Péťovi ani nemluvím, ten měl ke sportu vždycky blízko. Samozřejmě časem člověk zleniví a chodí míň a míň a víc a víc se vozí autem. Došlo to až tak daleko, že jsme výlety vybírali podle toho, jak daleko od auta se musí jít. Pak jsme si ale řekli DOST a trochu se pokusili zaktivnět. 😊

Čínský a Čokoládový festival

(29.2.2016 Phoenix, 31°C, jasno)

Na Valentýnský víkend tady v USA navazoval svátek President´s Day, takže nás čekaly 3 dny, kdy Péťa nemusel do práce. Ještě jsem se s plánováním výletů úplně nerozjela, takže jsem nestihla vymyslet něco většího. Taky je přece jen únor (i když tady to vypadá spíš jak v červnu 😉) a na většině míst, kam bych se chtěla podívat, je ještě pěkná kosa. Proto jsme tentokrát sáhli po dvou akcích tady v okolí – Čínský a Čokoládový festival.

Těžký úděl surikaty

(8.2.2016 Phoenix, 29°C, jasno)

Kdyby se někdy vytvářel erb pro naši rodinu, naším rodovým zvířetem by byla surikata (v hnědém poli, jak trefně poznamenal Péťa, o důvodu se nebudu šířit, jistě každý domyslí sám 💩 😄). My tři sestry jsme totiž byly vychovány tak, abychom byly stále ve střehu. Jeden totiž nikdy neví, co všechno se může stát. Nebo vlastně – právě že ví, co VŠECHNO se může stát. 😱 Proto nás hlavní surikata (mamka) od malička krmila různými historkami, aby si trochu pomohla při výchově.

První letošní výlet, tentokrát za vědou

(3.2.2016 Phoenix, 14°C, jasno)

Po měsíční návštěvě v ČR, kde si nás všichni dozajista náležitě užili, jsme se vrátili zpět do Phoenixu. Novoroční předsevzetí si nikdy nedávám, ale tentokrát jsem se rozhodla, že v tomto roce budeme aktivní. 😊 A to i proto, že jsem si uvědomila, že to strašně letí. Za rok se vracíme, tak ať toho stihneme co nejvíc. Proto jsme se hned první víkend po návratu vypravili na výlet do Tucsonu. Tam už jsme sice jednou byli, ale stihli jsme jen letecké muzeum. Taky jsme tam chtěli jet teď v zimě, protože v létě je tam ještě pekelněji než v Phoenixu. A to už je co říct. 😉

Japonský turista hadr, morové veverky a smrtící střevní obtíže

(15.12.2015 Phoenix, 13°C, jasno)

Arizona má přezdívku „The Grand Canyon State“. Proto každý, kdo se octne v Arizoně, prostě MUSÍ navštívit Grand Canyon. My už jsme ho viděli, ale naše návštěva ještě ne, takže cíl dalšího výletu byl jasný. A když už jsme tam, sfoukneme při jednom i Bearizonu (o Bearizoně už jsem psala v jednom z předchozích článků ZDE).

Halloween

(9.12.2015 Phoenix, 22°C, oblačno)

Pokud bychom se v ČR měli inspirovat nějakým americkým svátkem, hlasovala bych pro Halloween. Oproti našim zachmuřeným Dušičkám, se jedná o záležitost veskrze veselou. No a taky trochu strašidelnou. 🎃 Ale tím nechci říct, že naše Dušičky zrušíme a nahradíme Haloweenem. Myslím, že by klidně mohly fungovat oba svátky najednou.

Přijela pouť

(8.12.2015 Phoenix, 23°C, jasno)

V televizi jsme viděli reklamu, že bude v Phoenixu pouť, tak jsme si řekli proč ne. Zkusíme vyrazit a uvidíme, jak taková pravá americká pouť vypadá. Protože jsme v Americe tak se samozřejmě jednalo o velkou akci. I když já teda třeba Matějskou v Praze nikdy nenavštívila, takže nemůžu porovnat. Akce trvala necelý měsíc a kromě typických adrenalinových atrakcí, stánků s občerstvením a novodobých střelnic, nabízela i spoustu koncertů, vystoupení, výstav,…

Americký fotbal

(7.12.2015 Phoenix, 25°C, oblačno)

Americký fotbal – takové americké specifikum, kdy se horda obřích chlapíků v elasťákách pere s druhou hordou obřích chlapíků v elasťákách jiné barvy. 😉 V ostatních zemích mají normální fotbal, ten ale Američanům zřejmě nešel, tak si vymysleli vlastní verzi. Akorát nechápu, proč se tomu říká fotbal (anglicky football, foot = noha), když se to nehraje nohama, jak řekl Péťa. A vlastně má pravdu. Ale ještěže Amíci neumí česky, protože kdyby si přečetli, jak ošklivě o jejich nejoblíbenějším sportu píšu, asi by mě dali doživotní zákaz cestovat do USA. 😊

Chlupatá radost

(2.12.2015 Phoenix, 21°C, jasno)

Jako malá jsem se strašně bála psů. Byla jsem schopná obejít půlku města, jen abych nemusela projít kolem volně pobíhajícího psa na ulici. Před očima mi jely divoké scénáře, jak se mi ta dravá bestie zakusuje do lýtka nebo do krku. Pokud to šlo, tak jsem se občas snažila utéct, což je samozřejmě nesmysl. Dneska už vím, že ti psi si mysleli, že si s nimi takhle hraju a pronásledovali mě o to víc. Zlomil to ve mně až Dikoušek. 💗 Jezevčík, kterého měl Péťa. Od té doby jsem se otočila o 180°. Stal se ze mě naprostý milovník psů, domů jsme si pořídili útulkáčka Alfičku 💖, ze které se vyklubal kříženec rottweilera. Plemeno pro mé původní já naprosto nepřípustné. 😉 Ale dneska už je pro mě naopak strašně těžké být bez pejska. Takže když jsme odjeli, nestýskalo se mi jen po lidech, ale i po Alfičce.

Slibuji, že se napravím

(2.12.2015 Phooenix, 21°C, jasno)

Jak jste si jistě všimli, dlouho tady nepřibyl žádný příspěvek. Kaju se a děsně se stydím, ale vůůůůbec jsem neměla čas a možná ani síly. Nejprve jsme měli téměř měsíční návštěvu a pak jsem to tady (i sebe) musela dát trochu do kupy. Teď už je to ale v cajku, takže další povídaní připravím coby dup. 😄

Colorado – pondělí a úterý

( 17.10.2015 Phoenix, 31°C, zataženo)

V pondělí po snídani (opět typické americké) jsme jeli do ZOO. Bez toho by návštěva Colorada byla neúplná. Trefili jsme napoprvé, zaparkovali a koupili si vstupenku. Paní se nás ptala, odkud jsme, ona byla z Německa, tak ČR samozřejmě znala. Tato ZOO se specializuje na žirafy – Péťovo nejoblíbenější zvíře. V současnosti mají stádo cca o 20 kusech a za posledních 50 let odchovali přes 200 mláďat. 😄

Colorado - sobota a neděle

(16.10.2015 Phoenix, 26°C, bouřka)

Péťa dostal už druhé upozornění, že si ještě nevybral dost dovolené, tak jsme to museli napravit. Tentokrát jsme se rozhodli navštívit Colorado. Stát od Arizony severo-východně, dál do vnitrozemí. Colorado je docela hornaté, nachází se zde spousta lyžařských středisek, mimo jiné i nejznámější Aspen. Nás ale lyže neberou, navíc je na lyžovačku přece jen trochu brzy, tak jsme se vydali po jiných místech, které Colorado nabízí.

Krásný káry

(28.9.2015 Phoenix, 39°C, jasno)

Dneska tu mám něco pro milovníky krásných aut. O víkendu jsme totiž navštívili akci v Prescottu - 9th Annual 2015 Historic Prescott Corvette Car Show. Jak název napovídá, jednalo se o přehlídku aut značky Chevrolet Corvette. Nádherná sportovní auta. 😍 Výtěžek z akce putoval místnímu hasičskému sboru a bylo zde vystaveno kolem 250 aut.

Albuquerque – neděle a pondělí

(17.9.2015 Phoenix, 36°C, jasno)

Na neděli jsme měli naplánovanou návštěvu ABQ Bioparku. To je dohromady ZOO, akvárium a botanická zahrada (Combo vstupenka i s vlakem pro jednoho za 20 dolarů). Vyrazili jsme hned po snídani, která mi tentokrát moc nechutnala. Byly jakýsi mastný pálivý brambory (by mě chytil žlučníkový záchvat), míchaný vejce a křupkatý párky. 😧 S opatrností jsem snědla ten párek, ale neuspokojilo mě to. Cesta byla krátká, Albuquerque není moc velké, takže se dá přejet za chvíli. Trocha pózování u bronzové sochy vlků a můžeme jít dovnitř. Spolu s asi stovkou lidí, co přijeli ve stejnou dobu.😉

Albuquerque – pátek a sobota

(9.9.2015 Phoenix, 31°C, zataženo)

O víkendu jsme se vydali na další výlet. Tentokrát třídenní, protože v pondělí tady byl Labor Day. Něco jako náš Svátek práce. Původně jsme chtěli jet do Yosemite, ale podle posledních zpráv tam řádí mor. Jako normálně dýmějový mor, na který ve středověku umřely miliony lidí. Teď už se dá sice léčit, ale i tak se stane, že na to občas někdo umře. V Yosemitech jsou prý nakažený veverky a ty mají blechy a pak skočí na člověka a neštěstí je na světě. 😱 Při mém štěstí by mě samozřejmě nějaká ta nakažená blecha kousla, takže jsme se raději rozhodli pro něco méně nebezpečného – Albuquerque.

Svatební výročí a baseballový zápas

(1.9.2015 Phoenix, 32°C, jasno)

Kdo by to byl řekl, že jsme se brali už před šesti rokama. 😲 Mě to teda nepřipadá, že už je to tak dlouho, ale podle kalendáře je to opravdu tak. Naše výročí vyšlo krásně na sobotu a slavili jsme tak nějak celý víkend. 😊 Ono v dnešní době s více než 50% rozvodovostí vydržet s jedním člověkem tolik let je docela výkon a zaslouží si odměnu. 😄