(6.4.2016 Phoenix, 37°C, jasno)
Druhý den jsme měli v plánu
Bryce Canyon NP. Z hotelu, kde jsme bydleli asi hodinu a půl na sever.
Tentokrát jsme nemuseli vstávat tak brzo, takže jsme si přispali až do sedmi. 😉😁Cesta byla v pohodě, protože takhle ráno moc lidí venku není. Opět jsme si
museli dávat pozor na zvěř, ale naštěstí jsme nic nepřejeli. Najednou se začal
objevovat sem tam sníh. 😮 Proti nám jezdila zasněžená a omrzlá auta. Venkovní
teplota se snižovala, až najednou teploměr ukazoval nulu a občas i mírně mínus.
Sněhu přibývalo. 😲 Včera v Zionu ze začátku taky byla zima, ale spíš
takový jarní frišno. Podle předpovědi mělo být pro dnešní den v Brycu
sluníčko a 15-17°C. Ale někdo se očividně spletl. Docela nás to překvapilo, ale
naštěstí jsme vždy připraveni.😊
|
O-ou |
Ještě před parkem jsme zastavili
na odpočívadle a oblíkli na sebe všechno teplé oblečení, co jsme sebou vezli.
Taky jsme do sněhu napsali další ne zrovna trvalou upomínku naší přítomnosti. 😉 U vstupní cedule jsme se za příšerně ledového větru vyfotili a vjeli
dovnitř.
|
Nápis ve sněhu |
|
Zmrzlí jak 💩 |
Nejprve jsme se zastavili v
návštěvnickém centru, kde jsme si koupili nezbytnou magnetku a tentokrát taky
něco pro radost. Plyšového muppeta na ruku – mývala. 🐾 Je úplně jako živý a Péťa
s ním umí dělat srandovní věci. Mě to moc nejde, protože mám malou ruku.
Od teď s námi bude jezdit na výlety a pojmenovali jsme ho Bruce, protože
je z Brycu.😄
|
Bruce jde po svačině jak slepica po flusu |
|
To teda čumíme |
|
Moc nám to sluší |
Po troše motání jsme našli
parkoviště u první vyhlídky. V Brycu se taky dají jít traily jako v Zionu,
ale je jich tam jen pár, jsou docela náročné, my jsme byli docela zmožení ze
včera a navíc byla fakt zima, takže mi tuhly nohy. Tak jsme tentokrát jeli po
americku autem od vyhlídky k vyhlídce a vždycky se prošli jen kousek.
Včera jsme tvrdili, že Zion je
nejkrásnější národní park, který jsme dosud viděli, ale poté co jsme uviděli
Bryce, se nemůžeme rozhodnout. 😖 Každý z nich je úplně jiný, ale oba jsou
úžasné. 💗 Nejlepší je ten pocit, kdy se před vámi výhled otevře poprvé. Člověk je
proti tomu úplně maličký. A pokud vás obklopuje „horské ticho“ (ticho, vítr,
občas zakřičí dravec), tak to jen všemu dodá třešničku na dortu. Pokud někdo
z vás pojede na dovolenou do USA, radím vám, vyprdněte se na Las Vegas,
vyprdněte se na Los Angeles a jeho Chodník slávy. Jako jsou to zajímavé
zážitky, ale když stojíte nahoře a vidíte tu nádheru pod sebou, hned má všechno
jiný smysl. 😍
|
Nádherná nádhera |
|
Bjůfitl 😉 |
|
To čumíte, co? |
|
Jako fakt hustý! |
Protože se o Péťu začala pokoušet
nějaká choroba, převzala jsem řízení na zpáteční cestě já. Normálně jsem velmi
klidný a vyrovnaný člověk a moc často ani neříkám sprostá slova, ale řízení ve
mně probouzí mé cholerické agresivní já. 😉 Dokud je všechno ok, jsem mírná
jak beránek. Ale jak se mi do cesty postaví nějaký s.áč, tak nadávám, zuřím,
řvu a mlátím do volantu. Bohužel takových jsme po cestě potkali hned několik.
😱 Jejich specialitou bylo, že na úseku, kde je povoleno 65mil/h a zrovna se nedá
předjíždět (dvě plné čáry, zatáčky, horizonty,…), tak se šnečí jak ko.oti třeba
50. Ve chvíli, kdy by se dali krásně předjet, na to šlápnou a najednou jedou
třeba 70. No a až jsou zase zatáčky, tak opět zpomalí. 😒 Ještě vypečenější jsou
ti, co zrychlí zrovna ve chvíli, kdy je předjíždíte. Grrrrrrr. Jen o tom píšu,
znovu se mi začíná vařit krev.😠
Když jsme si po návratu zašli do
místního McDonalda, říkali jsme si, tak tohle je ta pravá Amerika. Kterou vám
ale nikde neukážou. 😉 Všude ve filmech a seriálech můžete vidět New York, LA,
možná San Francisko, nádherné domy s bazény, téměř každodenní party,
nákupy v buticích a vysedávání po kavárnách. Realita je ale trošku jiná.
Takhle žije jen zlomeček lidí tady, zbytek je na tom podstatně hůř. Řekla bych
i hůř než v ČR. Polorozpadlé dřevěné barabizny, neudržované dvorky, na
nich 10 nepojízdných vraků, v celém městě jeden McDonald s neochotnou
obsluhou a jeden obchod v přízemí něčího domu (Marky Markyho Market 😆).
K dalšímu městu třeba 100 mil. Místní týpci vás nepřátelsky pozorují zpoza
umouněné kšiltovky. A vprostřed ulice leží toulavý hyenopes. 😉 Možná se vám
to zdá přibarvené, ale nijak zvlášť nepřeháním. Fakt. Byli jsme ubytování
v městě Kanab. Jedno z větších měst široko daleko, dalo by se říct
turistické centrum v srdci národních parků. Byl to teda zážitek. 😲 Ale
aspoň se nenudíme. 😉
Poslední den jsme měli
v plánu Monument Valley – skalní útvary na hranicích Utahu a Arizony
původně obývané Indiány, kterým dodneška půda patří. Vstávali jsme opět
v sedm, soudím, pro někoho hororová dovolená, ale pokud chce člověk něco
vidět… Řídila jsem já a potkali jsme opět několik č.ráků a zm.dů.😎
Na to, že Indiány nemáme moc
rádi, musíme uznat, že tohle měli zmáknutý pěkně. Velké udržované návštěvnické
centrum se spoustou zajímavých suvenýrů, výstava o indiánské kultuře, všechno
pěkně šlapalo, pokladní byly velmi milé. Cesta k vyhlídkám je teda pravá „rough
route“ (drsná cesta – nezpevněná, pískovo-hlinito-štěrková, plná děr, hrbů a
výmolů), ale to mají asi nechaný schválně kvůli autentičnosti. 😕 Je to teda dost
zážitek a kdo se bojí o auto nebo nemá dostatek řidičských zkušeností, může si
koupit cestu ve speciálních indiánských jeepech. My se o auto sice báli, ale
Péťa je dobrý řidič a máme rádi dobrodružství (občas 😉), tak jsme jeli sami.
Místy mi opravdu trnulo, ale vyvázli jsme bez ztráty kytičky. 😌
|
Zcela neotřelý záběr |
|
Rough route |
|
Jako do kalendáře |
|
I Péťa by tam mohl být 😉 |
|
Trošku zaprášené auto |
|
Byla jsem tam taky |
Velmi zajímavá byla možnost foto
na koni na útesu s výhledem na nejkrásnější místa 🐎. Když jsme jeli po
cestě, tak jsme na útesu hodně v dálce viděli člověka na koni. Ale mysleli
jsme, že je to nějaká socha nebo něco takovýho. Dojeli jsme tam, koukáme,
hledáme, socha nikde. Až když malý indiánský chlapec vyváděl z boxu
holčičku na koni, zjistili jsme, že je to místní atrakce. To by bylo něco pro
naše tatínky. 😉 Úplné splnění chlapeckého snu – na útesu na koni
v indiánské oblasti jak vystřižené z nějaké kovbojky. 😊
|
Zážitek s koněm |
Musím říct, že všechna tři místa
se nám strašně moc líbila a pokud budeme mít třeba na podzim ještě nějaký volný
víkend, pojedeme ještě jednou. 😊
Žádné komentáře:
Okomentovat