Blog pro rodinu a přátele, aby si mohli číst, co zažíváme.


Velikonoční výlet – druhá část



(6.4.2016 Phoenix, 37°C, jasno)

Druhý den jsme měli v plánu Bryce Canyon NP. Z hotelu, kde jsme bydleli asi hodinu a půl na sever. Tentokrát jsme nemuseli vstávat tak brzo, takže jsme si přispali až do sedmi. 😉😁Cesta byla v pohodě, protože takhle ráno moc lidí venku není. Opět jsme si museli dávat pozor na zvěř, ale naštěstí jsme nic nepřejeli. Najednou se začal objevovat sem tam sníh. 😮 Proti nám jezdila zasněžená a omrzlá auta. Venkovní teplota se snižovala, až najednou teploměr ukazoval nulu a občas i mírně mínus. Sněhu přibývalo. 😲 Včera v Zionu ze začátku taky byla zima, ale spíš takový jarní frišno. Podle předpovědi mělo být pro dnešní den v Brycu sluníčko a 15-17°C. Ale někdo se očividně spletl. Docela nás to překvapilo, ale naštěstí jsme vždy připraveni.😊

O-ou
Ještě před parkem jsme zastavili na odpočívadle a oblíkli na sebe všechno teplé oblečení, co jsme sebou vezli. Taky jsme do sněhu napsali další ne zrovna trvalou upomínku naší přítomnosti. 😉 U vstupní cedule jsme se za příšerně ledového větru vyfotili a vjeli dovnitř.

Nápis ve sněhu
Zmrzlí jak 💩
Nejprve jsme se zastavili v návštěvnickém centru, kde jsme si koupili nezbytnou magnetku a tentokrát taky něco pro radost. Plyšového muppeta na ruku – mývala. 🐾 Je úplně jako živý a Péťa s ním umí dělat srandovní věci. Mě to moc nejde, protože mám malou ruku. Od teď s námi bude jezdit na výlety a pojmenovali jsme ho Bruce, protože je z Brycu.😄

Bruce jde po svačině jak slepica po flusu
To teda čumíme
Moc nám to sluší
Po troše motání jsme našli parkoviště u první vyhlídky. V Brycu se taky dají jít traily jako v Zionu, ale je jich tam jen pár, jsou docela náročné, my jsme byli docela zmožení ze včera a navíc byla fakt zima, takže mi tuhly nohy. Tak jsme tentokrát jeli po americku autem od vyhlídky k vyhlídce a vždycky se prošli jen kousek.

Včera jsme tvrdili, že Zion je nejkrásnější národní park, který jsme dosud viděli, ale poté co jsme uviděli Bryce, se nemůžeme rozhodnout. 😖 Každý z nich je úplně jiný, ale oba jsou úžasné. 💗 Nejlepší je ten pocit, kdy se před vámi výhled otevře poprvé. Člověk je proti tomu úplně maličký. A pokud vás obklopuje „horské ticho“ (ticho, vítr, občas zakřičí dravec), tak to jen všemu dodá třešničku na dortu. Pokud někdo z vás pojede na dovolenou do USA, radím vám, vyprdněte se na Las Vegas, vyprdněte se na Los Angeles a jeho Chodník slávy. Jako jsou to zajímavé zážitky, ale když stojíte nahoře a vidíte tu nádheru pod sebou, hned má všechno jiný smysl. 😍

Nádherná nádhera
Bjůfitl 😉
To čumíte, co?
Jako fakt hustý!
Protože se o Péťu začala pokoušet nějaká choroba, převzala jsem řízení na zpáteční cestě já. Normálně jsem velmi klidný a vyrovnaný člověk a moc často ani neříkám sprostá slova, ale řízení ve mně probouzí mé cholerické agresivní já. 😉 Dokud je všechno ok, jsem mírná jak beránek. Ale jak se mi do cesty postaví nějaký s.áč, tak nadávám, zuřím, řvu a mlátím do volantu. Bohužel takových jsme po cestě potkali hned několik. 😱 Jejich specialitou bylo, že na úseku, kde je povoleno 65mil/h a zrovna se nedá předjíždět (dvě plné čáry, zatáčky, horizonty,…), tak se šnečí jak ko.oti třeba 50. Ve chvíli, kdy by se dali krásně předjet, na to šlápnou a najednou jedou třeba 70. No a až jsou zase zatáčky, tak opět zpomalí. 😒 Ještě vypečenější jsou ti, co zrychlí zrovna ve chvíli, kdy je předjíždíte. Grrrrrrr. Jen o tom píšu, znovu se mi začíná vařit krev.😠

Když jsme si po návratu zašli do místního McDonalda, říkali jsme si, tak tohle je ta pravá Amerika. Kterou vám ale nikde neukážou. 😉 Všude ve filmech a seriálech můžete vidět New York, LA, možná San Francisko, nádherné domy s bazény, téměř každodenní party, nákupy v buticích a vysedávání po kavárnách. Realita je ale trošku jiná. Takhle žije jen zlomeček lidí tady, zbytek je na tom podstatně hůř. Řekla bych i hůř než v ČR. Polorozpadlé dřevěné barabizny, neudržované dvorky, na nich 10 nepojízdných vraků, v celém městě jeden McDonald s neochotnou obsluhou a jeden obchod v přízemí něčího domu (Marky Markyho Market 😆). K dalšímu městu třeba 100 mil. Místní týpci vás nepřátelsky pozorují zpoza umouněné kšiltovky. A vprostřed ulice leží toulavý hyenopes. 😉 Možná se vám to zdá přibarvené, ale nijak zvlášť nepřeháním. Fakt. Byli jsme ubytování v městě Kanab. Jedno z větších měst široko daleko, dalo by se říct turistické centrum v srdci národních parků. Byl to teda zážitek. 😲 Ale aspoň se nenudíme. 😉

Poslední den jsme měli v plánu Monument Valley – skalní útvary na hranicích Utahu a Arizony původně obývané Indiány, kterým dodneška půda patří. Vstávali jsme opět v sedm, soudím, pro někoho hororová dovolená, ale pokud chce člověk něco vidět… Řídila jsem já a potkali jsme opět několik č.ráků a zm.dů.😎

Na to, že Indiány nemáme moc rádi, musíme uznat, že tohle měli zmáknutý pěkně. Velké udržované návštěvnické centrum se spoustou zajímavých suvenýrů, výstava o indiánské kultuře, všechno pěkně šlapalo, pokladní byly velmi milé. Cesta k vyhlídkám je teda pravá „rough route“ (drsná cesta – nezpevněná, pískovo-hlinito-štěrková, plná děr, hrbů a výmolů), ale to mají asi nechaný schválně kvůli autentičnosti. 😕 Je to teda dost zážitek a kdo se bojí o auto nebo nemá dostatek řidičských zkušeností, může si koupit cestu ve speciálních indiánských jeepech. My se o auto sice báli, ale Péťa je dobrý řidič a máme rádi dobrodružství (občas 😉), tak jsme jeli sami. Místy mi opravdu trnulo, ale vyvázli jsme bez ztráty kytičky. 😌

Zcela neotřelý záběr
Rough route
Jako do kalendáře
I Péťa by tam mohl být 😉
Trošku zaprášené auto
Byla jsem tam taky
Velmi zajímavá byla možnost foto na koni na útesu s výhledem na nejkrásnější místa 🐎. Když jsme jeli po cestě, tak jsme na útesu hodně v dálce viděli člověka na koni. Ale mysleli jsme, že je to nějaká socha nebo něco takovýho. Dojeli jsme tam, koukáme, hledáme, socha nikde. Až když malý indiánský chlapec vyváděl z boxu holčičku na koni, zjistili jsme, že je to místní atrakce. To by bylo něco pro naše tatínky. 😉 Úplné splnění chlapeckého snu – na útesu na koni v indiánské oblasti jak vystřižené z nějaké kovbojky. 😊

Zážitek s koněm
Musím říct, že všechna tři místa se nám strašně moc líbila a pokud budeme mít třeba na podzim ještě nějaký volný víkend, pojedeme ještě jednou. 😊

Žádné komentáře:

Okomentovat