Japonský turista hadr, morové veverky a smrtící střevní obtíže

(15.12.2015 Phoenix, 13°C, jasno)

Arizona má přezdívku „The Grand Canyon State“. Proto každý, kdo se octne v Arizoně, prostě MUSÍ navštívit Grand Canyon. My už jsme ho viděli, ale naše návštěva ještě ne, takže cíl dalšího výletu byl jasný. A když už jsme tam, sfoukneme při jednom i Bearizonu (o Bearizoně už jsem psala v jednom z předchozích článků ZDE).

Halloween

(9.12.2015 Phoenix, 22°C, oblačno)

Pokud bychom se v ČR měli inspirovat nějakým americkým svátkem, hlasovala bych pro Halloween. Oproti našim zachmuřeným Dušičkám, se jedná o záležitost veskrze veselou. No a taky trochu strašidelnou. 🎃 Ale tím nechci říct, že naše Dušičky zrušíme a nahradíme Haloweenem. Myslím, že by klidně mohly fungovat oba svátky najednou.

Přijela pouť

(8.12.2015 Phoenix, 23°C, jasno)

V televizi jsme viděli reklamu, že bude v Phoenixu pouť, tak jsme si řekli proč ne. Zkusíme vyrazit a uvidíme, jak taková pravá americká pouť vypadá. Protože jsme v Americe tak se samozřejmě jednalo o velkou akci. I když já teda třeba Matějskou v Praze nikdy nenavštívila, takže nemůžu porovnat. Akce trvala necelý měsíc a kromě typických adrenalinových atrakcí, stánků s občerstvením a novodobých střelnic, nabízela i spoustu koncertů, vystoupení, výstav,…

Americký fotbal

(7.12.2015 Phoenix, 25°C, oblačno)

Americký fotbal – takové americké specifikum, kdy se horda obřích chlapíků v elasťákách pere s druhou hordou obřích chlapíků v elasťákách jiné barvy. 😉 V ostatních zemích mají normální fotbal, ten ale Američanům zřejmě nešel, tak si vymysleli vlastní verzi. Akorát nechápu, proč se tomu říká fotbal (anglicky football, foot = noha), když se to nehraje nohama, jak řekl Péťa. A vlastně má pravdu. Ale ještěže Amíci neumí česky, protože kdyby si přečetli, jak ošklivě o jejich nejoblíbenějším sportu píšu, asi by mě dali doživotní zákaz cestovat do USA. 😊

Chlupatá radost

(2.12.2015 Phoenix, 21°C, jasno)

Jako malá jsem se strašně bála psů. Byla jsem schopná obejít půlku města, jen abych nemusela projít kolem volně pobíhajícího psa na ulici. Před očima mi jely divoké scénáře, jak se mi ta dravá bestie zakusuje do lýtka nebo do krku. Pokud to šlo, tak jsem se občas snažila utéct, což je samozřejmě nesmysl. Dneska už vím, že ti psi si mysleli, že si s nimi takhle hraju a pronásledovali mě o to víc. Zlomil to ve mně až Dikoušek. 💗 Jezevčík, kterého měl Péťa. Od té doby jsem se otočila o 180°. Stal se ze mě naprostý milovník psů, domů jsme si pořídili útulkáčka Alfičku 💖, ze které se vyklubal kříženec rottweilera. Plemeno pro mé původní já naprosto nepřípustné. 😉 Ale dneska už je pro mě naopak strašně těžké být bez pejska. Takže když jsme odjeli, nestýskalo se mi jen po lidech, ale i po Alfičce.

Slibuji, že se napravím

(2.12.2015 Phooenix, 21°C, jasno)

Jak jste si jistě všimli, dlouho tady nepřibyl žádný příspěvek. Kaju se a děsně se stydím, ale vůůůůbec jsem neměla čas a možná ani síly. Nejprve jsme měli téměř měsíční návštěvu a pak jsem to tady (i sebe) musela dát trochu do kupy. Teď už je to ale v cajku, takže další povídaní připravím coby dup. 😄

Colorado – pondělí a úterý

( 17.10.2015 Phoenix, 31°C, zataženo)

V pondělí po snídani (opět typické americké) jsme jeli do ZOO. Bez toho by návštěva Colorada byla neúplná. Trefili jsme napoprvé, zaparkovali a koupili si vstupenku. Paní se nás ptala, odkud jsme, ona byla z Německa, tak ČR samozřejmě znala. Tato ZOO se specializuje na žirafy – Péťovo nejoblíbenější zvíře. V současnosti mají stádo cca o 20 kusech a za posledních 50 let odchovali přes 200 mláďat. 😄

Colorado - sobota a neděle

(16.10.2015 Phoenix, 26°C, bouřka)

Péťa dostal už druhé upozornění, že si ještě nevybral dost dovolené, tak jsme to museli napravit. Tentokrát jsme se rozhodli navštívit Colorado. Stát od Arizony severo-východně, dál do vnitrozemí. Colorado je docela hornaté, nachází se zde spousta lyžařských středisek, mimo jiné i nejznámější Aspen. Nás ale lyže neberou, navíc je na lyžovačku přece jen trochu brzy, tak jsme se vydali po jiných místech, které Colorado nabízí.

Krásný káry

(28.9.2015 Phoenix, 39°C, jasno)

Dneska tu mám něco pro milovníky krásných aut. O víkendu jsme totiž navštívili akci v Prescottu - 9th Annual 2015 Historic Prescott Corvette Car Show. Jak název napovídá, jednalo se o přehlídku aut značky Chevrolet Corvette. Nádherná sportovní auta. 😍 Výtěžek z akce putoval místnímu hasičskému sboru a bylo zde vystaveno kolem 250 aut.

Albuquerque – neděle a pondělí

(17.9.2015 Phoenix, 36°C, jasno)

Na neděli jsme měli naplánovanou návštěvu ABQ Bioparku. To je dohromady ZOO, akvárium a botanická zahrada (Combo vstupenka i s vlakem pro jednoho za 20 dolarů). Vyrazili jsme hned po snídani, která mi tentokrát moc nechutnala. Byly jakýsi mastný pálivý brambory (by mě chytil žlučníkový záchvat), míchaný vejce a křupkatý párky. 😧 S opatrností jsem snědla ten párek, ale neuspokojilo mě to. Cesta byla krátká, Albuquerque není moc velké, takže se dá přejet za chvíli. Trocha pózování u bronzové sochy vlků a můžeme jít dovnitř. Spolu s asi stovkou lidí, co přijeli ve stejnou dobu.😉

Albuquerque – pátek a sobota

(9.9.2015 Phoenix, 31°C, zataženo)

O víkendu jsme se vydali na další výlet. Tentokrát třídenní, protože v pondělí tady byl Labor Day. Něco jako náš Svátek práce. Původně jsme chtěli jet do Yosemite, ale podle posledních zpráv tam řádí mor. Jako normálně dýmějový mor, na který ve středověku umřely miliony lidí. Teď už se dá sice léčit, ale i tak se stane, že na to občas někdo umře. V Yosemitech jsou prý nakažený veverky a ty mají blechy a pak skočí na člověka a neštěstí je na světě. 😱 Při mém štěstí by mě samozřejmě nějaká ta nakažená blecha kousla, takže jsme se raději rozhodli pro něco méně nebezpečného – Albuquerque.

Svatební výročí a baseballový zápas

(1.9.2015 Phoenix, 32°C, jasno)

Kdo by to byl řekl, že jsme se brali už před šesti rokama. 😲 Mě to teda nepřipadá, že už je to tak dlouho, ale podle kalendáře je to opravdu tak. Naše výročí vyšlo krásně na sobotu a slavili jsme tak nějak celý víkend. 😊 Ono v dnešní době s více než 50% rozvodovostí vydržet s jedním člověkem tolik let je docela výkon a zaslouží si odměnu. 😄

Myslela jsem si, že když pojedeme na sever, tak se trochu ochladíme ;-)

(24.8.2015 Phoenix, 41°C, jasno)

Česká republika zažila nejteplejší léto od roku 1880. Teploty v ČR překonaly Středomoří. Mobilní klimatizace jsou pro letošní rok vyprodané. A další podobné články o úmorném vedru ničícím ČR jsem četla na internetu poslední dobou každý den. Zprávy potvrzovali i funící a omdlévající rodiče při Skypování. 😄 No a teď k tomu přidejte ještě deset stupňů v noci i ve dne navíc a máte Phoenix. A ne 14 dní, ale od června do září, tj. 4 měsíce. Tím nechci zlehčovat vaše utrpení, jen ukázat, že může být i hůř. 😁 Protože už mě ty teploty zmáhají, vymyslela jsem výlet 4 hodiny na sever, abychom se trochu ochladili. Haha. 😁

Bearizona

(4.8.2015 Phoenix, 43°C, jasno)

Dva týdny už jsme nebyli na žádném výletě, jen jsme odpočívali a placatili se. Ale nejsme tady kvůli odpočinku, ale taky abychom něco viděli. A protože máme rádi zvířata (nejen proto, že jsou chlupatá 😊) vybrali jsme zvířátkovou atrakci Bearizona. Jakože medvěd (bear) a Arizona. 😉 Je to safari, kdy se projíždí mezi zvířatama autem, ale nejsou to africký druhy jako žirafy nebo sloni, ale americký (medvědi, vlci, sobi,….).

Wet ´n Wild – adrenalin ve znamení front

(20.7.2015 Phoenix, 38°C, jasno)

Nikdy jsem si moc nelibovala v pouťových atrakcích, jako jsou horské dráhy a kolotoče. Dodneška mi není moc dobře při vzpomínce na ride Simpsonových v LA. Akvaparky se skluzavkama jsem ale měla ráda vždycky. Klouzačky mě baví, ale samozřejmě nemyslím takový ty extrémní plavkořezy. 😉 To už je na mě trochu moc. V ČR jsme občas zajeli do Pasohlávek a bylo to super, takže výběr našeho dalšího výletu byl celkem jasný – akvapark Wet ´n Wild.

Na Prescott jeden den nestačí

(15.7.2015 Phoenix, 39°C, jasno)

Do Prescottu jsme se vypravili v neděli po Dni nezávislosti. Vyrazili jsme si na letno – kraťasy, tílko (tričko). Tak nějak už jsme podlehli přesvědčení, že když je v Phoenixu pořád hic, tak bude i všude jinde. 😎 Jenže Prescott leží asi 1,5 hodiny na sever a do kopců, takže nás v půlce cesty překvapilo dost náhlé ochlazení a déšť. Podívat se na předpověď počasí nás samozřejmě taky nenapadlo. Chtěli jsme to vzdát, otočit auto s tím, že sem pojedeme jindy, ale nakonec jsme to neudělali. Naštěstí. 😄

Den nezávislosti aneb My jsme tááááák strašně hrdí, že žijeme v Americe ;-)

(13.7.2015 Phoenix, 41°C, jasno)

Největší americký svátek je Den nezávislosti (Independence Day), který se slaví 4. července. Nutno říct, že Amíci jsou opravdu hrdí na to, že jsou Amíci a s vervou tento den slaví. Kam se hrabou Vánoce. Na počest se konají velké oslavy a hlavně ohňostroje. Pro nás to hlavně znamenalo, že Péťa nemusel v pátek do práce. 😄 Funguje tady totiž príma věc, že když svátek připadne na víkend, jako třeba teď na sobotu, nahradí se volno v pátek nebo v pondělí.

Yellowstone závěr + Grand Teton, Salt Lake City, Logan a cesta zpět

(7.7.2015 Phoenix, 41°C, jasno)

V pondělí jsme pokračovali spodním okruhem. Zde je asi nejznámější Old Faithful Geyser. Je to v podstatě úplně stejný gejzír jako ostatní v parku, ale liší se tím, že stříká velmi pravidelně. Zatímco ostatní gejzíry tryskají jednou třeba po půlhodině, pak třeba týden nic, pak třeba po hodině a pak zase měsíc nic, Old Faithul tryská každých 60-90 minut. Takže si na něj můžete počkat. Kolem je vyrobené i sezení, aby vás náhodou nebolely nožky.😊

Yellowstone – noční dobrodružství

(6.7.2015 Phoenix, 38°C, jasno)

Dnešní noc nás čekalo spaní v autě v kempu. Našemu místu patřil plácek na auto, plácek na stan, lavice a stůl a kovová bedna na jídlo. Do bedny se musí na noc dát nejen všechno jídlo, ale i pití (včetně čisté vody), kosmetika (medvědi prý rádi zubní pastu 😉 ) a všechno, co by mohlo mít vůni jídla. Zabráníte tak tomu, že si medvěd bude chtít otevřít zrovna vaše auto jak konzervu. Do beden už se prý ani nesnaží dostat, protože ví, že je to marný. 😊

Yellowstone – neděle (zvířátka, gejzíry a příroda)

(1.7.2015 Phoenix, 34°C, jasno)

Po snídani jsme vyrazili tentokrát už přímo do nitra národního parku Yellowstone. Hned u brány se pásly samice losů, ale byly dost daleko. Jako první zastávku jsme byli u Mammoth Hot Springs. Kromě přírodních gejzírových teras je zde i návštěvnické centrum, kde jsou samozřejmě záchody, menší muzeum a rangerové poskytující lidem informace. Taky si zde můžete koupit suvenýry a v dalších budovách je dokonce obchod s jídlem a benzínka. Zkrátka veškeré vybavení pro turisty. Nám se nejvíc líbilo muzeum, protože tam byly vycpaný všechny druhy zvířat, co v parku žijí. 👍

Yellowstone – pátek a sobota (2 dobrodružství na cestě ;-))

(30.6.2015 Phoenix, 39°C, jasno)

Péťa úspěšně dokončil první semestr na akademii (jak jinak 😉) a konečně si mohl vzít dovolenou. Ve hře byla Havaj, ale tam jezdí každý. 😊 Pak Puerto Rico, Jamajka, Dominikánská republika a další ostrovy v Karibiku. Tam si ale můžeme zaletět i z Čech. Takže nakonec zvítězil výlet do Yellowstonu. Kdo ví, jak dlouho ještě vydrží, než ta sopka na které leží, vybuchne. 😊

Los Angeles – shrnutí

(27.6.2015 Phoenix, 39°C, jasno)

Tak ještě jeden poslední malinkatý článek o LA. Pak už s tím nebudu otravovat. 😊

Los Angeles – pondělí (pláž, Battleship IOWA, cesta domů)

(15.6.2015 Phoenix, 43°C, jasno)

Pondělí byl náš poslední den v LA. Byl zrovna svátek Memorial Day. Měli jsme v plánu ještě Battleship IOWA – válečnou loď, která teď slouží jako muzeum a pláž v Santa Monice. Nejznámější pláž v LA. Byl zde objeven do filmu např. Arnold Schwarzenegger, když cvičil v místní venkovní posilovně. Nebo můžete znát třeba molo s Ruským kolem.

Los Angeles - neděle (Universal Studios)

(10.6.2015 Phoenix, 34°C, polojasno)

Na neděli jsme si naplánovali návštěvu Universal Studios. To je tam jak se točí filmy. Akorát je to po Americku udělané jako zábavní park. Spousta atrakcí, show, horské dráhy, suvenýry… A k tomu přidejte asi miliardu lidí. Jestli voskové muzeum ze soboty dostalo 10 bodů, tak studiím dávám 18 z 10. 😍

Los Angeles – ubytování aneb Power of Silence

(9.6.2015 Phoenix, 31°C, zataženo)

Ubytování na ty dvě noci jsem vybrala předem. Zvolila jsem Hampton Inn. V hotelu z tohohle řetězce jsme bydleli ten první měsíc, než jsme se nastěhovali do apartmánu. Nikdy jsme neměli žádný problém, čisté pokoje, dobré snídaně, žádní kokrouči. Cena taky celkem šla na místní poměry (119 dolarů za noc). Pokoj jsem bookla přes internet na jejich stránkách, abychom měli jistotu, že budeme mít kde spát. Ale přesvědčili jsme se, že ani rezervace občas nestačí. Teda aspoň v LA. 😨

Los Angeles - sobota (Chodník slávy, nápis Hollywood, 2x muzeum)

(7.6.2015 Phoenix, 33°C, jasno)

Až budu mít v kapse peněz jak želez, ou peněz jak želez, zajedu si lodí do Los Angeles, ou do Los Angeles. 🎶Tahle písnička z Básníků mě pořád jela v hlavě od té doby, co jsme se rozhodli vyrazit na výlet právě do Los Angeles. Amící slavili Memorial Day (Den obětí války), což nám přineslo volné pondělí a tím pádem prodloužený víkend. Nejeli jsme lodí, ale samozřejmě autem a s těma penězama jak železama, to taky nebude až tak horký.😉

Spolubydlící ;-)

(3.6.2015 Phoenix, 38°C, jasno)

Péťa je celý den v práci a já sama na aparťáku. Takže jsem občas trochu osamělá. S nikým se tady nebratřím. Však mě znáte, jsem trochu asociál. 😉 Mě to teda až tak nevadí, ale někdo zřejmě usoudil, že mě potěší v mé samotě.😮

Broskve, kam se podíváš

(20.5.2015 Phoenix, 29°C, jasno)

Pro tento víkend jsem zvolila speciální akci. Pravou americkou. Ježdění po přírodě musíme taky proložit nějakým kulturním zážitkem. Takže když přišel letáček, že se koná Broskvový festival, měla jsem o programu na neděli jasno. 😊 Festival pořádala rodinná firma Schnepf Farm, která tady v Phoenixu hospodaří už od 60. let. Za tu dobu se z malé farmičky stala obří farma, kde najdete ovoce (broskve, meruňky, citrusy, třešně,…), zeleninu (brambory, kukuřice, zelí, rajčata,…) a chovají i nějaká zvířata. V sezóně (což u broskví je v Phoenixu právě květen) zde funguje samosběr. Farma je největším pěstitelem broskví v Arizoně a ročně ji při různých akcích navštíví více než čtvrt milionu lidí.

Freeridová divočina

(12.5.2015 Phoenix, 32°C, polojasno)

Dostala jsem za úkol vymyslet výlet na sobotu. Přece když jsem pořád doma a nudím se. 😉 Sice já se nenudím, ale budiž. Chtěla jsem vybrat něco, abych zase mohla řídit. Aby mi moje čerstvě nabyté zkušenosti nezakrněly. Znamenalo to vybrat výlet do nějaké oblasti, kam nevede úplně hlavní silnice. Čímž padly skoro všechny větší atrakce. Po dlouhém hledání v mapě jsem objevila park Kofa National Wildlife Refuge. Vypadalo to divoce, divočinu to má i v názvu, ale že to bude až taková divočina, jsem teda netušila. 😲

Pima Air Space Museum

(10.5.2015 Phoenix, 30°C, jasno)

Na další výlet jsme vyrazili do Tucsonu do Pima Air Space Museum. Péťa už tam sice byl při nějakém z minulých pobytů tady v USA, ale protože má letadla tuze rád a navíc je teď podrobně studuje v práci, tak tam chtěl jet znova. Já mám letadla taky ráda (hlavně letecké katastrofy – jako ne že bych byla ráda, když spadne letadlo, ale baví mě vyšetřování těch, co už spadly), takže jsem se vůbec nebránila. Péťův kolega záviděl, protože on za návštěvu muzea musel své manželce slíbit výlet do botanické zahrady.😉

Řiď, ať jedeš líp!

(4.5.2015 Phoenix, 29°C, jasno)

Touto hláškou z Tele Tele se hrdě hlásím mezi řidiče. 😎 Řidičák sice mám už od 18-ti, ale řídila jsem všehovšudy 8x a byl to pro všechny zúčastněné velký zážitek. Mí spolujezdci mají možná do dneška divoké sny a marně přemýšlí, jak je možný, že jsem ten řidičák dostala. 😈 Ale tomu je od našeho výletu do Petrified Forest NP konec. Stačilo odhalit, v čem je chyba. Ano, správně. Je to autem.😉

Petrified Forest National Park

(1.5.2015 Phoenix, 38°C, jasno)

Minulou sobotu jsme se vydali na první větší výlet. Aby tady člověk něco viděl, musí jet hoooooodně daleko. My jsme konkrétně jeli do Petrfied Forest NP, který je od Phoenixu cca 260 mil (418km). Abychom tam přijeli v rozumnou hodinu, vstávali jsme už v 6. Ouvej, ouvej. 😫 I v sobotu vstávat v šest je opravdu bolestivé. Hlavně pro Péťu. 😉 Já jsem skřivan, mě to až tak nevadí, a proto jsem byla přesně podle domluvy v 7:00 nachystaná. Péťa je ale výprava (horší než ženská 😊 ), takže jsme vyjížděli až v 7:20.

Náš nový domov

(27.4.2015 Phoenix, 29°C, jasno)

Konečně bydlíme ve svém. 😊 Už mě to v hotelu vážně nebavilo. Chyběla mi hlavně kuchyň, protože na pokoji sice byla lednice, ale ne mikrovlnka, natož trouba nebo aspoň vařič. Pořád jsme jedli burgry a vzpomínali na normální jídlo. Péťa na koprovku, já na špagety, francouzský brambory a rýži s nějakou hnědou omáčkou. Na hamburgery jsem se těšila, ale po třech týdnech se i dobrota přejí. Druhá věc, co se mi nelíbila, byly uklízecí Chuanity. Člověk nikdy nevěděl, kdy přijdou. Už jsem z nich měla úplně žaludeční vředy. A když jsem si dala „Nerušit“, tak mi dávaly za kliku cedulku, že chtěly uklízet a že jsem jim to znemožnila. 😧 Otravy. Takže konečně mám kuchyň a soukromí. Hurrrrrrrá!

Déšť letos vyšel na 24. dubna

(24.4.2015 Phoenix, 23°C, polojasno)

Pár obrázků, že i v poušti občas prší. Ale nebojte se. Ve čtvrtek už zase čekáme „krásných“ 38°C.😊

ZOO

(16.4.2015 Phoenix, 22°C, jasno, větrno)

Konečně už jsem se vylízala ze všech chorob a tak jsme mohli o víkendu vyrazit na výlet. Tentokrát jsme si vybrali ZOO Phoenix. ZOO máme moc rádi. I kdybychom za celý rok nejeli na žádný výlet, aspoň jednu ZOO bychom určitě stihli.

V Americe je blaze, ale jen pokud člověk není pořád na lopatě

(14.4.2015 Phoenix, 26°C, jasno)

Kdybychom tady byli třeba jen na tři týdny, tak bych byla dost naštvaná. Hned od druhého dne po příjezdu totiž bojuju se samýma nemocema. 😧 Takže zatím z asi dvaceti dnů, co jsme tady, jsem nebyla zdravá asi 16 dnů. A prostonat celý pobyt a pak fičet domů? To by mě teda fakt kleplo. Ještěže mám vyhlídku na trochu víc dnů. 😉

Motýli

(13.4.2015 Phoenix, 30°C, jasno)

4. dubna v sobotu jsme se vypravili na další výlet. Když už jsme tady, tak ať z toho něco máme, no ne? 😉 Vyrazili jsme dopoledne a ještě o pár sjezdů z rychlovky dál než včera k fontáně. Zaplatili nekřesťanských cca 40 dolarů (čehož dodatečně ani trochu nelituju) a vstoupili do světa nádhery.😄

První výlet

(10.4.2015 Phoenix, 21°C, jasno)

Na náš první výlet jsme se vydali 3. dubna v pátek. Péťa měl totiž volno v práci, protože byly Velikonoce. V ČR je volno v pondělí, ale tady měly některé firmy volno místo toho v pátek a některé v neděli, takže vlastně vůbec. Vydali jsme se do Fountain Hills. I když jsem žena, mám hodně vyvinutý orientační smysl. To bude asi tím, že jsem tři roky chodila do zeměpisného kroužku. 😉 Ani nepotřebujeme navigaci, vždycky kouknu do mapy na Googlu, když je to dál tak si udělám poznámky a frčíme. Zatím jsme se ani jednou neztratili. I tentokrát jsme díky mému bezchybnému 😎 navigování dorazili na místo. Jeli jsme asi hodinu, a to jsme pořád byli v Phoenixu. Phoenix má rozlohu cca 1000 čtverečních mil, tj. asi 2600 km². Takže jsme vlastně jeli jen do vedlejší čtvrtě.😉

Kde budeme bydlet

(9.4.2015 Phoenix, 24°C – nějak se nám ochladilo :-), jasno)

Jooooo, tak to je otázka za milion. Sice tady máme všechno placený, ale sehnat a domluvit si to musíme sami. Máme daný měsíční limit a musíme se do něj vejít se všemi náklady na bydlení (nájem apartmánu, nájem nábytku, energie, pojištění, internet,…). Ostatní se rovnou nahlásili do Aspiru, protože se tam přece bydlí vždycky (suchaři 😛 ). Já jsem si ale řekla, že přece nepodepíšeme něco, co jsme neviděli a radši se porozhlídneme i jinde. Takže máme na měsíc zaplacený hotel a až něco najedeme, tak se přestěhujeme.

Maraton 2

(2.4.2015 Phoenix, 30°C, polojasno)

Ještě pořád neběhám. 😉 Tentokrát myslím maraton cestovní. Vstávala jsem už ve tři hodiny v noci. Budík jsem sice měla až na 4, ale chytla mě cestovní nervóza, takže jsem se potichu vykradla z ložnice a začala s přípravama. Nakonec jsem tomu byla ráda, protože jsem všechno stihla tak tak. Jinak by mi ta hodina chyběla. Péťa v klidu chrupkal až do 4:15. Žádný stres, ne? Vždyť jenom odjíždíme na 2 roky.😱

Maraton

(26.3.2015 Phoenix, 23°C – je teprve 8 ráno, jasno)

Ne, nebojte. Nedala jsem se na běhání. Zatím. 😉 Myslím totiž zařizovací maraton. Když se člověk rozhoduje, jestli se vydá do světa, vůbec nemá představu, co to všechno obnáší. Jen tak si sbalit batůžek a vyrazit prostě nejde, když už je člověk v nějakém tom vyšším věku a má na sebe navázané různé povinnosti a majetky. 😊 Zejména když většina výdajů je placená firmou a nejde jednoduše sednout na net a objednat letenky a hotel.

Příběhy z internetu a Dostanu vůbec vízum?

(5.3.2015 Hrušovany u Brna, 6°C, jasno nebo zataženo – menší apríl už v březnu)

Asi jedeme do Ameriky. Píšu „asi“ protože mi chybí jedna docela podstatná věc, a to vízum. Je to na prd, ale na druhou stranu se Amíkům vůbec nedivím, že si do země každého nepustí. Jak to tak čtu na různých blogách, existuje spousta naivních lidí, co si myslí, že USA jsou země zaslíbená a každý tam na ně čeká s otevřenou náručí. Hodně ráda tyhle články/diskuze čtu, protože mě naivita některých jedinců vážně baví. 😄 Nejradši mám dotazy typu:

Jedeme :-O

(19.2.2015 Hrušovany u Brna, 4°C, polojasno, docela mrazivý vítr)

„Btw. Ted mi bylo oznameno ze me berou do apps academy“ sdělil mi Péťa  Whatsupem jen tak mezi řečí o tom, kdy přijede domů a co budeme večeřet. Bylo 29. ledna 15:21. To jako vážně? Takže jedeme? Do Ameriky? Na 21 měsíců? 😲 Jsem v šoku. Nečekala jsem, že to vyjde. Mám 1000 otázek. Ale jako by se nechumelilo, že prý zbytek poví doma, protože má moc práce. Jako vždycky.