Náš nový domov

(27.4.2015 Phoenix, 29°C, jasno)

Konečně bydlíme ve svém. 😊 Už mě to v hotelu vážně nebavilo. Chyběla mi hlavně kuchyň, protože na pokoji sice byla lednice, ale ne mikrovlnka, natož trouba nebo aspoň vařič. Pořád jsme jedli burgry a vzpomínali na normální jídlo. Péťa na koprovku, já na špagety, francouzský brambory a rýži s nějakou hnědou omáčkou. Na hamburgery jsem se těšila, ale po třech týdnech se i dobrota přejí. Druhá věc, co se mi nelíbila, byly uklízecí Chuanity. Člověk nikdy nevěděl, kdy přijdou. Už jsem z nich měla úplně žaludeční vředy. A když jsem si dala „Nerušit“, tak mi dávaly za kliku cedulku, že chtěly uklízet a že jsem jim to znemožnila. 😧 Otravy. Takže konečně mám kuchyň a soukromí. Hurrrrrrrá!

Déšť letos vyšel na 24. dubna

(24.4.2015 Phoenix, 23°C, polojasno)

Pár obrázků, že i v poušti občas prší. Ale nebojte se. Ve čtvrtek už zase čekáme „krásných“ 38°C.😊

ZOO

(16.4.2015 Phoenix, 22°C, jasno, větrno)

Konečně už jsem se vylízala ze všech chorob a tak jsme mohli o víkendu vyrazit na výlet. Tentokrát jsme si vybrali ZOO Phoenix. ZOO máme moc rádi. I kdybychom za celý rok nejeli na žádný výlet, aspoň jednu ZOO bychom určitě stihli.

V Americe je blaze, ale jen pokud člověk není pořád na lopatě

(14.4.2015 Phoenix, 26°C, jasno)

Kdybychom tady byli třeba jen na tři týdny, tak bych byla dost naštvaná. Hned od druhého dne po příjezdu totiž bojuju se samýma nemocema. 😧 Takže zatím z asi dvaceti dnů, co jsme tady, jsem nebyla zdravá asi 16 dnů. A prostonat celý pobyt a pak fičet domů? To by mě teda fakt kleplo. Ještěže mám vyhlídku na trochu víc dnů. 😉

Motýli

(13.4.2015 Phoenix, 30°C, jasno)

4. dubna v sobotu jsme se vypravili na další výlet. Když už jsme tady, tak ať z toho něco máme, no ne? 😉 Vyrazili jsme dopoledne a ještě o pár sjezdů z rychlovky dál než včera k fontáně. Zaplatili nekřesťanských cca 40 dolarů (čehož dodatečně ani trochu nelituju) a vstoupili do světa nádhery.😄

První výlet

(10.4.2015 Phoenix, 21°C, jasno)

Na náš první výlet jsme se vydali 3. dubna v pátek. Péťa měl totiž volno v práci, protože byly Velikonoce. V ČR je volno v pondělí, ale tady měly některé firmy volno místo toho v pátek a některé v neděli, takže vlastně vůbec. Vydali jsme se do Fountain Hills. I když jsem žena, mám hodně vyvinutý orientační smysl. To bude asi tím, že jsem tři roky chodila do zeměpisného kroužku. 😉 Ani nepotřebujeme navigaci, vždycky kouknu do mapy na Googlu, když je to dál tak si udělám poznámky a frčíme. Zatím jsme se ani jednou neztratili. I tentokrát jsme díky mému bezchybnému 😎 navigování dorazili na místo. Jeli jsme asi hodinu, a to jsme pořád byli v Phoenixu. Phoenix má rozlohu cca 1000 čtverečních mil, tj. asi 2600 km². Takže jsme vlastně jeli jen do vedlejší čtvrtě.😉

Kde budeme bydlet

(9.4.2015 Phoenix, 24°C – nějak se nám ochladilo :-), jasno)

Jooooo, tak to je otázka za milion. Sice tady máme všechno placený, ale sehnat a domluvit si to musíme sami. Máme daný měsíční limit a musíme se do něj vejít se všemi náklady na bydlení (nájem apartmánu, nájem nábytku, energie, pojištění, internet,…). Ostatní se rovnou nahlásili do Aspiru, protože se tam přece bydlí vždycky (suchaři 😛 ). Já jsem si ale řekla, že přece nepodepíšeme něco, co jsme neviděli a radši se porozhlídneme i jinde. Takže máme na měsíc zaplacený hotel a až něco najedeme, tak se přestěhujeme.

Maraton 2

(2.4.2015 Phoenix, 30°C, polojasno)

Ještě pořád neběhám. 😉 Tentokrát myslím maraton cestovní. Vstávala jsem už ve tři hodiny v noci. Budík jsem sice měla až na 4, ale chytla mě cestovní nervóza, takže jsem se potichu vykradla z ložnice a začala s přípravama. Nakonec jsem tomu byla ráda, protože jsem všechno stihla tak tak. Jinak by mi ta hodina chyběla. Péťa v klidu chrupkal až do 4:15. Žádný stres, ne? Vždyť jenom odjíždíme na 2 roky.😱