Out of Africa

(23.3.2016 Phoenix, 23°C, jasno, velmi větrno)

Tuhle atrakci jsme vedli v patrnosti už dlouho, v podstatě hned od začátku. Nevím proč, ale nakonec jsme vždycky zvolili jiný výlet a Africu odložili. Tentokrát už jsme si ale řekli, že s odkládáním je konec a pojedeme, ať se děje, co se děje. A vyplatilo se, byl to moc pěkný zážitek. 😊

Airshow v Tucsonu

(22.3.2016 Phoenix, 26°C jasno)

Jak řekla mamka, Péťa má štěstí, že má mě. 😎 Já si to teda taky myslím. Umím vařit, péct, krásně uklízím, jsem milá a vtipná, nestojím moc peněz, … 😇 I když mamka to asi myslela hlavně kvůli tomu, že já nikdy nebyla úplně holčičí. Takže když Péťa přišel s tím, jestli nepojedeme na leteckou šou, místo abych jako správná slečna znuděně protočila oči, nadšeně jsem souhlasila. 😊

Botanická zahrada

(15.3.2016 Phoenix, 29°C, jasno)

Dokud ještě není takový hic, snažíme se navštěvovat venkovní atrakce tady v Phoenixu a okolí. Až zase budou čtyřicítky, nebudeme moct vystrčit nos z klimatizovaného prostoru. Proto jsme tentokrát vyrazili do místní Botanické zahrady. A protože jsme v Phoenixu, jedná se samozřejmě o zahradu pouštní – Desert Botanical Garden. Tentokrát spíš než vyprávění bude fotoblog, abyste nebyli připravení o tu nádheru. 😊

Jak jde o zuby, jímá mě hrůza

(13.3.2016 Phoenix, 24°C, jasno)

Tohle bylo podruhé, co jsem tady v USA navštívila doktora. A doufám, že to i tímhle číslem skončí. 😉 Tentokrát šlo navíc o zuby. Takové moje malé (vlastně dost velké) stigma. 😢 Nechala jsem si odstranit osmičky. Dlouho jsem se k tomu odhodlávala, ale vzhledem k předchozím zkušenostem se zubaři jsem se strašně bála a odkládala to. Osmičky ale občas pěkně zazlobily, takže jsem to už prostě musela utnout.

Celoživotní turisti

(6.3.2016 Phoenix, 26°C, polojasno)

S novým rokem jsme se vrhli na turistiku. Já jsem byla „akční chodec“ od malička, i když na to až tak nevypadám. 😉 Jezdila jsem na Puťáky, nachodila spousty kilometrů po horách i jen tak na vycházkách po Vysočině. O Péťovi ani nemluvím, ten měl ke sportu vždycky blízko. Samozřejmě časem člověk zleniví a chodí míň a míň a víc a víc se vozí autem. Došlo to až tak daleko, že jsme výlety vybírali podle toho, jak daleko od auta se musí jít. Pak jsme si ale řekli DOST a trochu se pokusili zaktivnět. 😊