Pazourky za obilí

(18.9.2017 Hrušovany u Brna, 18ºC, polojasno)

Jo, jo, vracíme se do pravěku. To jsem přesně tímhle nadpisem chtěla říct. Tentokrát vám totiž trochu přiblížím bankovní systém v USA. Možná má někdo jinou zkušenost, ale obávám se, že asi ne o moc lepší. Možná spíš ještě horší. 😉 Nebudu psát o budování kreditní historie, to se nás netýkalo, vzhledem k tomu, že jsme tam nežili až tak dlouho a navíc je o tomto tématu na netu spousta obecných článků, ale hlavně o tom, s čím jsme se setkali konkrétně my a dost nás to překvapilo. Člověk by si totiž myslel, že v tomhle budou Amíci napřed, ale jsou spíš 100 let za opicema. 🐒

Pokud nadáváte na bankovní systém v ČR, nehorázné poplatky za vedení účtu, pomalé služby a podobně, věřte, že to jde i hůř. 😉 Co je pro nás naprosto běžné, jako např. trvalé příkazy, převody peněz z účtu na účet, je v Americe naprosto nemyslitelné a neznámé.

Takže třeba platba nájmu za aparťák. V ČR vám majitel dá údaje, kam máte peníze posílat a vy buď každý měsíc sednete k PC a peníze pošlete nebo si nastavíte trvalý příkaz, abyste na to nemuseli myslet. Pokud máte účet zadarmo, neplatíte za to nic, pokud ne, jedná se maximálně třeba o 5-10Kč. Taky většinou máte domluvu, že peníze pošlete do určitého data. Třeba do 15. a je jedno jestli zaplatíte už 8. nebo až toho 15.

V USA buď musíte zaplatit šekem, nebo se každý měsíc připojit na jejich portál a zaplatit online kartou, případně pokud máte extra smůlu, zaplatíte jakýmisi podivnými papírky. My měli asi tu nejlepší variantu – platbu online na jejich portálu. Ta je celkem v pohodě, ale i tak to pár úskalí má. Jedno z nich je, že máte přesně jeden den na zaplacení. 😲 Ano, čtete dobře JEDEN den. Peníze totiž nejdou poslat dřív, než přesně ten den a pokud zapomenete, tak další dny už se berou jako prodlení. Že jste to vy, tak ještě 2 dny, se nepočítají úroky, ale už vám přijde email, jakože „ty ty ty, zlobivý neplatiči“. 😉

Druhé úskalí je v tom, že za převod si každý měsíc strhávají tzv. transaction fee (poplatek za provedení transakce) cca 27 doláčů. 😱 Jako fakt huuuustý. I při dnešním celkem příznivém kurzu, každý měsíc přidáte ještě 600Kč za to, že posíláte peníze. Čerti mě brali, vždycky když bylo 1. v měsíci, my šli platit nájem a já tam viděla tuhle cifru. Kdybychom to vše nedávali proplatit do firmy, tak bych si asi šla lehnout do blázince. 😵 Při platbě elektřiny a telefonu s internetem totéž. Jen ten poplatek byl nižší, protože se zvyšuje se zaplacenou částkou. U těchto dvou věcí to bylo myslím kolem 7-10 dolarů (150-220Kč) za každou, podle toho kolik jsme zrovna měli platit. Ono by se to možná nezdálo až tak moc, ale pokud si to sečtete a vynásobíte počtem měsíců, dostaneme se na pěknou sumu jen na těchto poplatcích. 27+10+7 = 44 dolarů * 12 = 528 dolarů na poplatcích za rok (cca 11 600Kč). 😱 A za to už by se dala pořídit pěkná řádka věcí, třeba 2 noci v drahém hotelu v Yellowstonu, 9 kabelek Michael Kors z loňské kolekce, 44 meníček v Greekpitě nebo třeba 264 donutů v LaMar´s.😉

Druhý způsob – podivné papírky – se nás naštěstí netýkal, ale Péťův kolega takhle musel platit jejich bydlení. V kanceláři komplexu vám každý měsíc řeknou, kolik máte tento měsíc zaplatit. Vy nasednete do auta a jedete např. do Walmartu nebo do Fry´s, zkrátka do nějakého většího obchodu, který poskytuje finanční služby. 💱 Tady si vystojíte frontu a koupíte si papírky. Jako to fakt nejde jinak pojmenovat, to není žádná karta, kupon nebo něco takového, to je prostě kus papíru. Na něj vyplníte komu, od koho, za co a kolik a hodíte to tam do schránky, kde to nějaký pracovník vybere, zpracuje a vy doufáte, že zrovna vaše papírky neztratí. Navíc jde tímto způsobem poslat jen určitá maximální suma, takže pokud máte platit například 1100 dolarů, musíte vyplnit papírky třeba tři – 2 na 370$ a jeden na 360$. 😕

Poslední možnost – šek. To je pro mě úplně nejvíc pravěk. Šek se nás týkal, ale v obráceném případě. Ne že jsme platili my, ale když někdo platil nám, když už jsme měli jet domů a odhlašovali jsme se ze všech služeb. Tímto způsobem nám vraceli zálohy a přeplatky. Jednoho dne najdete ve schránce obálku a v ní je šek. Na šeku je, kdo vám ho posílá, kolik peněz tam máte, do kdy je můžete vybrat a komu jsou peníze určeny. ALE! Stejně jako v předchozím případě je to normální papírek. Ok, je na něm vytisknutý nějaký kód, ale to je asi tak vše k ochranným prvkům. Žádné vodoznaky, skryté obrazce, metalické proužky, … Prostě nic. 😥 A identifikace toho, kdo si šek může vybrat? Jenom jméno. Bez data narození, adresy bydliště, čísla občanky nebo řidičáku. Je jasný, že lidí našeho jména po USA moc neběhá, ale pokud se jmenujete James Smith nebo třeba José Garcia 😉, může do banky přijít kdokoliv, kdo se jmenuje stejně a šek vybrat. Po nás chtěli jakýkoliv doklad se jménem, takže jsme ukázali pas, týpek to prohlídl jedním okem a peníze nám dal. To jsem si opravdu připadala, jak kdybych měnila v jeskyni pytlík obilí za pazourek. Jo a samozřejmě si z 200$ šeku strhli 15$ za transakci. 😒

Existuje ještě jedna vypečená možnost, jak v USA za něco zaplatit. Když to po nás chtěli v půjčovně nábytku poprvé, mysleli jsme, že si z nás dělají legraci. Na to přece nemůže nikdo přistoupit. Pak to tak chtěli i v půjčovně aut, nadiktovat po telefonu na pojišťovnu a Péťovi kolegové nám potvrdili, že tady je to běžná věc. A to: vyplňte nám tady číslo vaší karty, datum platnosti a security kód, že si každý měsíc strhnou, kolik bude potřeba. 😲 To jako vážně? S těmahle informace vám klidně můžou vybílit celý účet. A jiná možnost platby není. Takže jsme na to přistoupit museli a naštěstí si nikdo nikdy nestrhnul víc než by měl. Ale měla jsem z toho strach, to vám teda povím.

Nedovedu si představit, že by to tak fungovalo i tady, v ČR. Ale to bude asi tím, že v ČR jsou směšné tresty, takže se neřádi nemají čeho bát. Někdo nakrade miliony, jde si sednout na dva roky do vězení, samozřejmě žádný majetek k zabavení už neexistuje a pak si může v klidu užívat dál. V USA se s tím nemazlí a za finanční zločiny jsou pěkný pálky v kloudných vězeních, kde vám tlupa černochů denodenně natrhne p.del. 😈

Každá mince má dvě strany. Jako vždycky. 😉 Takže jsem byla velmi překvapená, na jak zastaralé úrovni funguje americký bankovní systém, jaké astronomické sumy si strhávají za služby a jak lehkomyslně přistupují k citlivým údajům a penězům obecně. Na druhou stranu je hezká ta důvěra, že je ani nenapadne, že by tě mohli zneužít. Ty jsi můj zákazník, tak tě přece nebudu okrádat. V tom by si Češi mohli vzít příklad. Ale v tom ostatním ne. To je vážně pravěk. 😄