Nejznámější památka v Paříži

(30.9.2019 Sèvres, 18°C, oblačno)

V Paříži jsme už půl roku, ale na Eiffelovce jsme ještě nebyli. Buď nebylo hezky, nebo jsme měli v plánu jiný výlet, nebo zrovna nebyly lístky. Občas jsme se sice mihli kolem, např. když jsme jeli na plavbu po Seině, ale dosud nám tahle dominanta unikala. Až jsem si řekla, že není na co čekat. Co kdyby nás najednou poslali domů a my ji neviděli? To by mě teda dost štvalo. Tak jsem sedla na net a na jeden z všedních dnů Péťovy dovolené objednala lístky.

Ono to nebylo zase až taky jednoduché a to jsem kupovala 14 dní dopředu. Chtěli jsme úplně nahoru na špičku, kam se jezdí jen výtahem a počet vstupenek je tím pádem omezený. Některé dny byly vyprodané celé, pár dnů mělo vyprodáno všechny normální časy. Zbývaly tam jen odpolední kolem třetí hodiny, což je pro nás nesmysl, když Naty po obědě spí, anebo naopak hned první čas v 9:30 ráno. 😪 Lepší to asi nebude, bereme ranní prohlídku. Ještě jsem si zkontrolovala, jestli má být hezky a ukazovalo to na celý týden sluníčko a kolem 20°C. Paráda. Lístky jsem zaplatila přes internet (jeden za 25€, Naty zadarmo) a byla jsem spokojená, jak jsem to krásně vyřídila. Asi za dvě hodiny jsem koukala na počasí znovu a najednou jediný den, zrovna naše vybrané datum, ukazuje 15°C a déšť. No to mě teda pojď je.at. 😣 Naštěstí se předpověď do té doby změnila ještě asi 8x a sice nebylo moc teplo, ale hlavně nepršelo. 😊

Byli jsme docela zvědaví, ale moc jsme od toho nečekali. Po zkušenostech z Disneylandu a taky podle jedněch známých. Prý je to o ničem a nemá smysl jezdit až nahoru, že tam člověk nevidí nic navíc. No uvidíme, obrázek si uděláme podle sebe.

Po dlouhé době jsme si museli dát budíka. A to na šestou. Auuuuuuuu. 😓 Ale jinak bysme to nestihli. Vypravili jsme se v pohodě, ale tentokrát jsme měli trochu problém s dopravou. Byl všední den ráno a miliony Pařížanů se přemísťovali do práce a do škol. Do prvního autobusu od nás jsme se nevešli, do druhého naštěstí ano. V metru jedeme od první zastávky, takže jsme si sedli, ale postupně přistoupilo asi tisíc lidí, takže tam bylo vydýcháno a hic. Naty začala fňukat, že je jí teplo a že se jí chce kakat, tj. je jí špatně a asi bude blinkat. Mě taky nebylo úplně ok, bylo to tam fakt jedlý.

Radši jsme vystoupili. Měla to už být jen jedna zastávka, tak jsme si říkali, že zbytek dojdeme pěšky, že to nemůže být zase tak daleko. Lepší než aby tam kvůli jedné stanici Naty hodila kosu. Když jsme si ale dali navigaci, ukazovalo nám to, že pěšky je to 30 minut. 😲 To bysme nestihli náš objednaný čas. Kdo přijde pozdě, toho nepustí dovnitř. Zase jsme zalezli do metra a tu jednu zastávku dojeli. Naštěstí v pohodě, jak jsme se mezitím prodýchali venku.

Měli jsme to na knop, ale stihli jsme to. Nechali jsme si prohlídnout zavazadla a prošli jsme rámem. Pak jsme si vystáli frontu na další bezpečnostní prohlídku, kde jsme opět ukazovali zavazadla a o kousek dál i vstupenky. Další frontu jsme stáli na výtah do druhého patra. Vešli jsme se hned do prvního. Jezdí totiž veliký dvoupatrový a frčí docela rychle, takže to odsýpá. Po vystoupení jsme se zařadili rovnou do další fronty, naštěstí už poslední, na výtah až nahoru. Taky to šlo rychle a wáááááááu. Už jsme nahoře.

Týýýýýý brďo, to jsou výhledy. Úplně super. 😲 👍👍👍 Teplo moc nebylo, foukal vítr, ale bylo vidět krásně daleko a do všech stran. Vylezli jsme do nekrytého – nejvyššího přístupného patra – a fotili o 106. Viděli jsme i pár památek, které jsme už navštívili, např. Sacré Cœur. Fakt paráda, rozhodně nelitujeme, že jsme si zaplatili až nahoru. Podle ukazatele jsme byli ve výšce 280m. Nadšeně jsme obešli věž kolem dokola, vyfotili jsme se u líbacího místa (Place to Kiss) a o patro níž si prohlídli, kterým směrem, jak daleko a jak vysoká je nějaká stavba. Našli jsme tam i pražský vysílač – Žižkovská televizní věž – který má 216m.

Čekání ve frontě si Naty krátí "zkoumáním" všeho v dosahu 😄

Šáhli jsme si na Eiffelovku

Výhledy z nejvyššího patra

Takhle vysoko jsme byli

Líbací místo

Pusinku mamince

Taťulín taky dostal oblíznutí

Výhled na druhou stranu je Naty úplně ukradený

Támhle je Praha

Vůbec tam nebylo plno lidí 😄

Pak už jsme nastoupili do výtahu dolů do druhého patra. Tady se nám taky moc líbilo. I když je to o dost níž (jen 115m), zase člověk vidí něco jiného. Třeba víc detailů toho, co už viděl před tím. 😄 Taky jsou tu nějaké výstavy, giftshop (bez magnetky neodejdu 😉), rychlé občerstvení,… Ale i proslulá restaurace Le Jules Verne, kde necháte za oběd tolik, co v obchoďáku za potraviny na celý týden pro 4-člennou rodinu. 😉 Tam jsme samozřejmě nešli. 😎 Při focení na schodišti říká Péťa Natálce „pozor, ať můžou projít paní“ a paní místo „Merci“ nebo „Thank you“ překvapivě odpověděly „děkujeme, hezký den“. 😮 A nebyly jediné. Celkově bylo na Eiffelovce hodně Čechů, řekla bych klidně čtvrtina návštěvníků, asi jim nevadí vstávat tak brzy. Čeština byla slyšet na každém rohu. Možná víc než třeba na Karlově mostě. 😉

Do prvního patra (57m) jsme slezli pěšky. Bylo to 359 schodů. Sice jsme měli možnost jet výtahem, měli jsme to zaplacené, ale říkali jsme si, že chceme mít zážitek se vším všudy. A cesta po schodech je velice zajímavá. Jako nejsem blázen, abych to lezla nahoru, ale dolů to byla príma zábava. 😁 První patro jsme si zase kolem dokola celé prolezli a na sváču si koupili pár zákusků. Byly moc dobré a na to, že to bylo přímo na Eiffelovce, to ani nebylo moc drahé. Náš místní pekař má srovnatelné ceny. Taky jsme se postavili na prosklenou, tj. průhlednou podlahu. I když má většinou z výšek strach Péťa, tenhle pohled nedělal úplně dobře mně. Docela se divím, jak to zvládl. Vypadá to, že už mu výšky ani moc nevadí, že si zvykl.

Výhledy z druhého patra

Jednu rodinnou

To je ale výška, co?

Po schodech, naštěstí dolů. 😌

Radostné povyskočení si v prvním patře

Průhledná podlaha 😲

Úplně dolů na zem vede dalších 360 schodů. Pro nás zdatné sporťáky brnkačka. 😉 Ještě chvíli jsme se potloukali pod věží. Ze spodu jsou to také úchvatné pohledy. Je to opravdu monumentální a úžasná stavba. V žádném případě nelituji, že jsme jeli až nahoru. Bylo to fakt super. Každému doporučuji. 👍 Jako všichni ostatní turisti jsme si udělali i spoustu fotek z přilehlého parku Champ de Mars, abychom měli Eiffelovku v celé kráse.

Vyfotíme ze všech stran

Parádní výlet

Celá věž a já

Tady s Péťou

Zkoušíme trochu umělecky 😄

Ale nejlíp to jde stejně Natálce

Stihla jim tam i uklidit 😉

Jediné mínus tohoto výletu je banda podvodníků, která se snaží odrbat turisty na tisíc způsobů. 😣Ještě beru desítky černých prodavačů suvenýrů, kteří vnucují svoje zboží. Nejčastěji chrastí malinkými kovovými Eiffelovkami, případně prodávají barety, brýle, čepice, kabelky, ale i nabíječky, selfietyčky a spoustu dalších blbostí. Horší jsou bandy cikánů (sorry, ale rasismus nerasismus, jsou prostě jasný), který vás chtějí okrást. První způsob je švindlení se skořápkama. Chlap šoupe kelímkama s kuličkou a nastrčený ženský z gangu předstírají, že jsou turistky a hádají, kde kulička je. Samozřejmě je nechá vyhrát. Ostatní kolemjdoucí se nechají nachytat. Když je to tak jednoduché, proč neprohrát 50€, že? Druhý důmyslný způsob, co na nás zkoušeli, je podepsání nějaké petice. Ženský z tlupy osloví turistu, a zatímco on se podepisuje, přitočí se k němu týpek a okrade ho. Existuje i pár dalších způsobů, ty jsme ale tentokrát nepotkali. My jsme na tyhle typy dost ostražití, fakujeme je už z dálky. A docela i nechápu, že se někdo nechá nachytat, protože nám přijdou docela očividní. To jak vypadají, co mají na sobě. Ale možná to je jen trénink z Brna a taky to že si nehrajeme na přehnaně korektní a prostě si na určité typy dáváme víc pozor.

Pro dnešní den jsme měli ještě jeden cíl. Ostrov Île aux Cygnes a na něm repliku Sochy Svobody. Cestou jsme potkali české velvyslanectví, tak jsme se jako správní vlastenci vyfotili. Nikdo nám nevynadal, tak se to asi smí. Nebo byla ochranka zrovna na obědě. 😉 Taky jsme našli ještě jedno príma místo na focení s Eiffelovkou zdálky. Náš cíl byl docela daleko (podle mapy to vypadalo kousek 😊), šli jsme asi půl hodiny, Naty už byla dost unavená a Péťa začínal být mírně nevrlý, kam je to ještě táhnu. Naštěstí už jsme byli do pár minut tam a bylo to i pěkné místo. Tak mi to odpustili. 😇 Domů jsme dojeli jako vždy totálně vyřízení, ale velmi nadšení. Eiffelovu věž řadím k nejlepším výletům, které jsme tady podnikli.

Vlastenci

Fotogenické místo, že?

Domů jsme to vzali přes New York 😎