Bearizona

(4.8.2015 Phoenix, 43°C, jasno)

Dva týdny už jsme nebyli na žádném výletě, jen jsme odpočívali a placatili se. Ale nejsme tady kvůli odpočinku, ale taky abychom něco viděli. A protože máme rádi zvířata (nejen proto, že jsou chlupatá 😊) vybrali jsme zvířátkovou atrakci Bearizona. Jakože medvěd (bear) a Arizona. 😉 Je to safari, kdy se projíždí mezi zvířatama autem, ale nejsou to africký druhy jako žirafy nebo sloni, ale americký (medvědi, vlci, sobi,….).

Podle předpovědi počasí jsme se rozhodli jet v neděli. V sobotu mělo totiž pršet a v neděli ne. Americký meteorologové jsou ale stejný pačmáci jako ti naši, nedokážou se trefit ani den dopředu, takže počasí nakonec moc nedopadlo. I když mohli jsme dopadnout i hůř.😉

Vyráželi jsme kolem půl desáté, moc jsme nespěchali, protože to není až tak daleko. Jen asi 2,5 hodiny. 😉 Už mám americké vnímání vzdálenosti. Kam se dá dojet do čtyř hodin, to je kousek. 😄 Celá cesta pohoda, svítilo sluníčko. Asi 10 mil před cílem se zatáhlo, najednou slejvák, stěrače nestíhaly, vidět bylo asi na metr a kroupy! 😱 Bála jsem se, že nám to rozmlátí přední sklo, protože to byly fakt hrozitánský rány. 😕 Přišlo to z nenadání a naštěstí to i rychle přešlo. Ale opotila jsem se strachy až tam, kde končí záda. 😄 Naštěstí řídil Péťa, protože já bych se určitě na silnici neudržela.

Když jsme přijeli do Bearizony už nepršelo, takže jsme mohli v klidu prohlížet. Zaplatili jsme vstupný 45 dolarů pro oba a dostali poučení. Když se projíždí místa, kde jsou vlci a medvědi, musí být zavřený okýnka a zamčený dveře. Oni už jsou tolik šikovný, že si umí i otevřít. 😮 U ostatních zvířat klidně můžeme mít otevřeno. Celý areál je oplocený, aby jim zvířátka neutekly, a ještě je uvnitř rozdělený plotem na menší výběhy. V přejezdu mezi výběhama jsou na zemi takový ty kovový kulatý tyčky, po kterých zvířata neumí chodit, aby třeba vlci nevlezli ke kamzíkům a nezakousli je. I když si myslím, že kdyby vlk chtěl, tak by to přeskočil. Ale asi jim dávají hodně najíst, takže to nemají zapotřebí. 😊

K tomuhle medvědovi jsem se nebála přijít blízko

Viděli jsme jakýsi bílý kozy, muflony, divoké osly, vlky polární, vlky šedé, medvědy černé, bizony plavé, bizony americké a kamzíky. Měli to moc pěkně udělaný, člověk jede přímo lesem. Všechny zvířata byla krásně vidět. I medvědi byli přímo u cesty, tak metr od auta. Původně jsem se obávala, že třeba budou schovaný a budou spát, ale naštěstí nám neunikl ani jeden kus. Sice třeba zrovna spali, ale venku. Jeden medvěd měl místo polštáře klacek a jiný si zase opíral nohu o strom. Asi větral břicho. 😊 Moc se nám líbili plaví bizoni, protože zatím jsme vždycky viděli jen ty americký tmavě hnědý. V hromadě hlíny jsme si všimli, že na nás vykukuje svišť. Ten asi do atrakce nepatřil, ale protože se tam najde víc jídla než jen tak v lese, tak se dobrovolně připojil. 😊

los či nějaký podobný jelen

oslík

Polární vlk si dává poobědový dřímanec.

Plaví bizoni

Tenhle medvěd byl asi 20 cm od auta.

Pohodička

Po projetí safari jsme zaparkovali a šli ještě do minizoo. Na parkovišti byli 3 pávi (jeden modrý a dva bílí) a útočili na jedno auto. Normálně na něj naskakovali, kopali do něj nohama a klovali. To auto totiž mělo naleštěný chromovaný nárazník a oni se v něm viděli. Tydýti si mysleli, že jsou to nějaký konkurenční pávi, tak jim chtěli ukázat, kdo je tam pánem a kdo pouze hostem. 😁 V minizoo měli menší zvířata jako vydry, divoký prasátka, děsně smrdutý dikobrazy, jezevce, mladý medvědy, rysy, polární lišku a medvíďata. Ty byly tak krásně roztomilý, že bych si hned aspoň jedno vzala domů. Chvíli spinkali v domečku, pak žrali ovoce, lezli na strom, okusovali ho, pošťuchovali se. Prostě mimuška nejroztomilejší. 😍

Medvídě svačí

a učí se lézt na strom

a pózovat s turisty 😊

V jednu hodinu bylo vystoupení s dravci. Přednáška s ukázkama. Lítali nám přímo nad hlavama, div že někomu nepřeleštili plešku. 😉 Taky měli vycvičenou vránu. Seděla na barelu a brala od lidí dolar a vždycky ho hodila dovnitř. Tak jsem jí taky jeden dala. 😊Paní říkala, že je to „hardworker“, že takhle usilovně vydělává na celé oddělení dravců včetně zdravotního pojištění. A to je tady pěkně mastný.😉

Vrána vydělává na zdravotní pojištění

Po skončení zase začalo pršet, tak jsme se schovali pod střechu a čekali, až to přejde. Kdyby to ještě čtvrt hodiny vydrželo, tak jsme stihli prohlídnout všechno. Naštěstí to netrvalo dlouho, tak jsme prohlídli ještě dětskou ZOO, pohladila jsem si kozu a koupili jsme v giftshopu magnetku. Do návštěvní knihy jsem pěkně po česku (s háčkama a čárkama) napsala Hrušovany a dala jim 1*. Fakt se nám tam moc líbilo. A pokud nás tady někdo navštíví, tak s ním do Bearizony určitě pojedeme ještě jednou. Nebo i dvakrát. 😊 Hodně jsme taky ocenili, že bylo krásně příjemné počasí. Tady v Phoenixu jsme jak vězni, nedá se vůbec být venku, jen člověk přechází z jednoho klimatizovaného místa do druhého. Ale tam v lese jsme si krásně mohli chodit a dýchat čerstvý vzduch. 👍

Cesta domů byla velice dobrodružná, protože jsme projeli asi dvacet bouřek. Byly to vždycky takový lokální, jeden mrak, z něho průtrž, pak zase najednou jasno, svítilo sluníčko a zase mrak s bouřkou. Blýskalo se ze všech směrů, byli jsme těma bouřkama úplně obklopený. A bylo to fakt maso. Strašně prudký slejváky, neviděli jsme vůbec nic, jak kdyby na nás někdo chrstnul kýble s vodou. Tak tak jsme se udrželi na silnici. Péťa se spíš řídil autem před námi. Třikrát jsme chytli aquaplaning, úplně jsem cejtila, jak to auto podkluzuje a jede si, kam chce. 😱 Dost hrůza, ale naštěstí to Péťa vždycky vybral. Je fakt hustej. 😏 Spousta řidičů to vzdala a sjela na krajnici, což se ale nemá, protože tady může z ničeho nic přijít flooding (záplava) a odnese to auto třeba rovnou dolů ze srázu. 😲 Po hodině a půl urputného boje s živly jsme se přiblížili k Phoenixu a najednou šmolková obloha bez mráčku, slunko svítilo jako vždycky (tj. vytrvale 😉 ), hic jak v poušti. 😎 Po bouřkách ani památky, sem už totiž nedošly. No prostě meteorologové by se měli zrušit, protože tohle se jim opravdu nepovedlo.😒

Brutální průtrž