Viva Las Vegas

(5.2.2018 Hrušovany u Brna, 1°C, oblačno)

What happens in Vegas, stays in Vegas (Co se stane ve Vegas, zůstane ve Vegas). Tohle heslo už jste určitě někdy slyšeli. Zejména pokud jste viděli film Pařba v Las Vegas. Pro Amíky je tohle město synonymem pro obrovskou party pařbu, kdy se všichni opijou, zalaškujou se spoře oděnými děvčaty/muži a utratí své těžce vydělané úspory v některém kasinu. Ráno je pak čeká tvrdé vystřízlivění a radši by už nikdy o předchozím večeru nemluvili (zejména ne s manželkama/ manželama). No a asi proto to heslo. Je to vlastně taková povolenka, že když jedete do Vegas, můžete se pořádně odvázat a nikdo vás pak nebude soudit a vyptávat se. Já jsem ale nikdy nebyla moc party typ, takže vám s klidným svědomím popíšu, jak jsme si užili Las Vegas my. 😊

Myslím, že kdybych se zeptala tady v ČR, jaké americké město vás napadne jako první, tak hned po New Yorku a Los Angeles by Las Vegas bylo nejčastější odpovědí. Zahrálo si ve spoustě filmů i seriálů a kdo by neznal třeba svatby, kde oddávajícím byl sám Elvis Presley. 😄 Z Phoenixu coby kamenem dohodil a zbylých 5 hodin ujel autem. 😉 Navíc naše návštěva projevila zájem i o toto město a my jsme pro každou špatnost, tak jsme vyrazili do Města hříchu pořádně provětrat peněženky. Jednou už jsme tady byli na cestě do Yellowstonu (přes cestu nám po přechodu přeběhl kojot), ale to jsme jenom projížděli a nikde se nezastavovali. Pokud teda nepočítám to několikahodinový stání v zácpě. 😄

Cesta je typická arizonská. Jednou za hodinu minete menší město, jinak se jede většinou rovně, dva pruhy tam, dva zpátky. Kolem silnice je divočina, kaktusy, písek, občas nějaký skalnatý kopec. Jedinou zvláštností je kousek za městem Wickenburg háj stromů Joshua Trees. Joshua Trees jsou totiž takové zvláštní kaktuso-stromy, ale přitom to není ani strom ani kaktus, ale druh agáve. 😉 Kmen a větve mají jako normální stromy, ale místo listí nebo jehličí mají na konci větví takové pichlavé tlusté sukulentní trsy. Vypadá to opravdu zvláštně.

Joshua Trees

Zhruba v půlce cesty je město Kingsman, kde jsme se stavili na benzínce pro benzín a na WC. Míca si stěžovala, že ju bolí žaludek, tak jsem jí poradila, ať se zkusí zeptat, jestli nemají TUMS nebo něco podobnýho, aby nám tam celou dobu neskuhrala. Ale na to, že se anglicky učila asi milion let a tvrdí, jak se s každým domluví, tak se styděla a vyslala Ondru, který se sice anglicky nikdy kloudně neučil, ale zase se ničeho nebojí. Něco jako jazyková bariéra pro něj neexistuje. Takže to s grácií zařídil. Sice mu nejprve nerozuměli, protože chtěl prostě pěkně po česku „Tums“, ale nakonec se samozřejmě domluvili, že „Tams“ mají. 😄

Na hranici Arizony a Nevady je přehrada Hoover Dam. Je to přehrada na řece Colorado, která vytváří jezero Lake Mead. Byla postavená mezi lety 1931 – 1936 a jí vyrobená elektřina a voda z přehrady zásobuje 18 milionů lidí v Arizoně, Nevadě a Kalifornii. Původní cesta vedla přímo přes přehradu, ale protože se jednalo o hlavní tepnu spojující Arizonu s Nevadou, byl zde obrovský provoz. Tisíce osobních i nákladních aut denně se muselo promotat po této silnici. Nejprve se několika zatáčkami sjelo dolů na přehradu a pak se zase několika zatáčkami muselo vyjet nahoru. A to vše jedním pruhem každým směrem. Pořád tady byly zácpy a řidiči museli počítat s velkým zpožděním. Vzhledem k tomuto neúnosnému stavu byl o kousek dál postaven nový most (otevřený 2010) a teď už je průjezd úplná pohodička. Původní cesta přes přehradu zůstala otevřená jen pro turisty.

Další stát do sbírky

Přehrada je na hranici Arizony a Nevady

Přehrada z nového mostu a původní silnice

My se samozřejmě na přehradu taky šli kouknout. Je fakt obří. Asi jako všechno v USA. 😉 Je tam samozřejmě i obchod se suvenýry, výstava o stavbě a fakta o provozu. Chybět nesmí ani záchody a občerstvení. Když jsme stáli na tom novým mostě, tak nám přišel velký a při každém průjezdu kamionu se třepal (nic pro slabší povahy 😕), ale když jsme na ten most koukali z přehrady, tak oproti ní vypadal úplně maličký. A co teprve ta hloubka, když se podíváte dolů. 😲 Nejvíc mě zaujala taková mega díra na boku přehrady až někam do hlubiny skály. Myslím, že by tam klidně mohlo vjet i auto, ale nezjistila jsem k čemu tam je. Beztak tam schovávají mimozemšťany.😉

To je ale hloubka. Asi budu zvracet. 😕

Přehrada v celé své i mé kráse 😊

Za Péťou nový most

Mega díra 😲

Poslední zajímavou podívanou po cestě je obchod s kovovýma sochama. Asi nějaký místní umělec. Je to kýč jak bič, ale některý kousky mě náhodou oslovily. Úplně jsem si představila, jak se nám na zahradě vyjímá kovový kojot u kovového saguáro kaktusu a na zvědavou sousedku z vrchu našeho zábradlí shlíží kovový sup. Kdyby nebyla tak drahá přeprava, tak už to mám všechno doma. 😄

Hotel jsme podle GPS našli snadno, platba tentokrát proběhla bez obtíží. Trochu jsme si dáchli a šli se navečeřet – my tradičně do Pandy, Ondra s Mícou do nějakého nóbl sushi restaurantu. Počkali jsme, až se setmí a vyrazili na Strip. Ne, nešli jsme na striptýz. 😉 Strip je hlavní ulice v Las Vegas, kde se odehrává vše podstatné. Já si původně myslela, že celé město je jedno kasino vedle druhého. Ale všechna ta „zábava“ je soustředěná do jedné ulice, které se říká Strip, oficiální název je Las Vegas Boulevard. Jedna ulice? To ale musí být děsná pruda. 😫 Ale nebojte, nudit se určitě nebudete. 😊 Strip má 6,759km, takže než ho projdete tam po jedné straně a zpátky po druhé a prohlídnete všechny zajímavosti, budou vás pěkně bolet nožičky. My si ho rozdělili na dva dny a stejně jsem si připadala jak na pochodovém cvičení. 😉 Malá rada pro dámy. Pokud jedete spíš na turistickou prohlídku a ne na pařbu, vynechte podpatky.

Strip

První večer jsme zaparkovali docela daleko, protože jsme mysleli, že přímo na Stripu budou ukrutný zácpy a předražené parkování. Nakonec to vůbec nebylo tak hrozný, ale co už. 😉 Dostali jsme se asi doprostřed a tentokrát jsme se vydali směrem na jihozápad. Všude to svítí, bliká, davy lidí se valí všemi směry, taková obří Matějská. Pořád můžete slyšet takový klapavý zvuk. Brzy zjistíte, že ho vydávají náhončí z eskortních služeb (jemně řečeno 😉). Brigádníci, často Mexíci nebo i bezdomovci, mají paklík kartiček s nahotinama, který si můžete objednat na lecjaké povyražení, a rozdávají je kolemjdoucím. Aby si jich všimli, tak těma kartičkama klapou o sebe a pak celá ulice drnčí jak milion cvrčků dohromady. Já jich taky chtěla pár ulovit, abych měla dárek pro taťku, ale ženským je moc nenabízí. Spíš chlapům. I přesto jsem si jich asi 30 odvezla a taťka nám v nich pak vybral naši novou maminku – slečnu Akiko. 😄

Další zajímavostí, kterou asi jinde neuvidíte, jsou kostýmovaní lidi. Potkali jsme spoustu Mimoňů, Elvisů, Homerů Simpsonů, týpků z filmu Pařba v Las Vegas, kočičí ženy, Avengery,… Ochotně se s vámi vyfotí, ale samozřejmě to nedělají zadarmo. Což většinou řeknou až potom. Ondra si udělal fotku se dvěma slečnama a chtěly po něm 5$. 😲 On jim je teda nedal, a protože byl asi o půl metru větší než ony, tak ani moc nenaléhaly. Ale dokážu si představit, že v jiným případě můžou být pěkně neodbytný. 😒 O tomhle „zaměstnání“ jsem viděla dokument a často jsou to lidi, kteří chtějí prorazit v šoubyznysu. Doufají, že si je vyhlídne někdo vlivný a mezitím si vydělávají pózováním na fotky. Během večera si jsou schopní vydělat pěkný peníze, víc než kdyby třeba obsluhovali v baru. Já bych to teda ale dělat nechtěla, protože je mi protivný se někomu vtírat a prosit se o peníze.

Foto za 5 doláčů 😉

Jak během jednoho večera objet celý svět? Stačí jet do Las Vegas. Jsou tady totiž stavby jako třeba Eiffelova věž, Vítězný oblouk, benátský kanál, Sfinga s pyramidou nebo socha Svobody. Všechno samozřejmě patřičně namašlené a nasvícené. Nesmí chybět ani milion obchodů. Od obyčejných obchodů s oblečením pro normální lidi jako je třeba Ross až po exkluzivní butiky značek Versace, Luise Vuitton, Cartier, Prada nebo Chanel. Prošli jsme se kolem výloh (na to, abychom vlezli dovnitř, vypadáme jako socky 😎), ale nějak zvlášť mě to nezaujalo. Opravdu nejsem pokrytec, co by toužil tam nakupovat, ale vykládal, jak se mu to nelíbí. Mně se to fakt nelíbilo. Dejme tomu něco by bylo použitelný, ale moc nechápu ten koncept, kdy jsou v celým obchodě 2 halenky, 3 sukně, 1 šaty, 3 kabelky a 2 náhrdelníky. To je jako všechno, co nabízíte? Co když mi to nebude slušet, nelíbí se mi barva nebo v tom budu vypadat jak vyblitý zelí? To mám jako rok čekat na další kolekci a mezitím chodit v čem? To radši naběhnu do Rossáče nebo do Burláče a prohrabu 50 regálů s asi milionem kusů oblečení. 😊 Asi jsem křupan. 😄

Vítězný oblouk

Socha svobody

Eiffelova věž

Sfinga s pyramidou

Za Péťou kromě jeho oblíbené motorky butik Fendi a Louis Vuitton

a za mnou Gucci a Dolce&Gabbana

Mnohem víc mě zaujaly obchody s čokoládou. Jak jinak, že? 😉 Na Stripu je obchod M&M's a Hershey´s. A dohromady je v nich 5 milionů tun čokolády. To jsem si samozřejmě vymyslela. 😄 Chtěla jsem tím jen říct, že je tam toho fakt mrak. Čokoláda na všechny možný způsoby. Kdyby se po ní netloustlo a měla bych neomezený rozpočet, tak si koupím všechno. 😉 Takhle jsme to pojali spíš jako prohlídku v muzeu, jen jsme u toho víc slintali. 😄 A dokonce jsem si ani nic nekoupila. Ale zkrátka jsem nepřišla, protože kluci samozřejmě museli jít na nějakou šílenou horskou dráhu, kdy jezdíte nad Las Vegas, tak jsme si s Mícou zpříjemnily čekání a koupily jsme si banánový zmrzlinový pohár. Mňam.

M&M's

Hershey´s

Zmrzlinový pohár

Nejvíc zvědavá jsem byla na kasina. Člověk vidí ve filmech velkou hru, krásně oblečený lidi, nápoje zdarma, okvádrovanou ochranku, ale asi jsme byli na špatným místě a tohle, co popisuju, je nějaký VIP. Prošli jsme asi 4 kasina a nikde to nevypadalo takhle. Všechny byly velký, to jo. Klidně by se tam člověk i ztratil, ale moc noblesní mi to teda nepřišlo. 😩 Spousta druhů automatů (různý hry, různý výše sázky), pár stolů s ruletou, kostkama, kartama a já nevím, co všechno se tam hraje. Lidi byly rozdělený tak půl na půl. Jedna půlka byla turisti jako my, co se tam jdou podívat spíš ze zvědavosti. Zkusí si nějakou tu hru a zase jdou dál. Druhá půlka byli herní zombie. Sedí u automatu, ani se na něj nedívají, vypadají, že skoro spí. Jednou rukou si podpírají hlavu nebo třeba pijou z kelímku limču a druhou rukou mačkají tlačítka. Fakt otřesný. 😣 Proč tam sedí, netuším. Protože jde jasně vidět, že je to nebaví. Jestli všechno prohráli a teď čekají na zázrak nebo jsou to závisláci? Nevím, ale rozhodně bych takhle skončit nechtěla.

Přišli mi trochu jako ty lidi, co odjedou na Havaj, děsně se jim tam zalíbí, tak všechno opustí a myslí si, že zbytek života budou ležet na pláži a surfovat. Pak se z nich stanou bezdomovci, páč už všechno utratili, nový nevydělali a zadarmo vás nikdo živit nebude, že? Takže na pláži sice leží, ale jen proto, že nemají kde jinde bydlet. V Las Vegas to stejný, jen s tím rozdílem, že sem asi přijeli pařit nebo zbohatnout a nějak se v tom snu utopili. Já tomuhle nevěřím a je mi jasný, že jediný, kdo vždycky zbohatne, je majitel. Takže jsme do automatu hodili celý 1 dolar, abychom mohli říct, zahráli jsme si v Las Vegas. Zpátky jsme vyhráli jeden cent a mohli pokračovat v prohlídce města. 😊

Hazardní hráčka 😎

Jedno menší kasino

Už jsme byli strašně uchození, takže jsme se rozhodli, že pro dnešek stačilo. Míca ale usoudila, že takovou dálku k autu se nepotáhne, že má blbý boty a kdesi cosi. 😊 Samotnou jsme ji tam nechat nemohli, ještě by ju někdo ukradl a musela by si vydělávat bůhví čím. 😲 Tak jsme vyslali Ondru, že pro auto dojde a přijede nás naložit. Čekání jsme si krátili pozorováním fontány před hotelem Bellagio. Fontána tryská večer každou čtvrthodinu za doprovodu hudby a světelné šou. Je to moc krásné. Když pominu čokoládový obchody, tak možná to nejhezčí, co jsme ten první den v Las Vegas viděli. Pak už Ondra připirátil přes 4 pruhy k chodníku, my naskákali do auta, byli jsme dvakrát vytroubení, protože jsme se přes ty 4 pruhy zase vmáčkli do levýho, hodili na křižovatce U-turn a frčeli zpět na hotel.

Fontána u hotelu Bellagio

Druhý den po typické americké snídani jsme se opět trochu dohádali, co budeme dělat (celkově ta naše návštěva byla taková výbušná 😉😄). Ondatry si chtěly projít město ve dne, my chtěli jet do nákupáku, protože jsme slyšeli, že Las Vegas je na nákupy ráj. Nakonec jsme se ale jako vždy domluvili a šli si každý svou cestou. Nás teda nákupy zklamaly. Nákupní ráj je to možná oproti ČR, ale nenašli jsme nic lepšího než ve Phoenixu. Tak jsme se taky ještě trochu prošli. Přes den ale v Las Vegas není moc k vidění. Bez všech těch světýlek a blikaček. Jen je po celém městě mnohem víc bezdomovců než večer. Podle toho, co jsme viděli, mají s městem/policií dohodu, že večer nebudou na Stripu překážet a někoho obtěžovat a za to si jich přes den nebude nikdo všímat a vyhazovat je pryč. Zajímalo by mě, kolik je mezi nimi bývalých zombie hráčů.

Las Vegas ve dne

Na druhý večer jsme měli koupené lístky na show Davida Copperfielda. Jeden byl za 130$, tj. 3250Kč. Jako je to pálka, ale kdo na jeho vystoupeních vyrůstal jako my, si něco takového v žádném případě nemůže nechat ujít. Taky jsme se kvůli tomu pěkně vyšňořili. Měla jsem dokonce šaty a boty na podpatku. 😎 Tentokrát jsme se rozhodli, že zkusíme zaparkovat přímo v hotelu MGM, kde se show konala, abychom se nemuseli v tom slavnostním obutí táhnout až bůhví kam. Včera jsme viděli, že to s těma zácpama není tak hrozný a opravdu to bylo v pohodě. Dokonce bylo parkování zadarmo. 👍

To je on 😲

Vyšňořený 😄

Po chvíli čekání nás začali pouštět dovnitř. Měli jsme místenky k jednomu stolu. Tam totiž nebyly řady sedadel jako v kině, ale bylo to takové honosnější. Sedělo se u stolů a mohli jste si třeba donést nějaký drink nebo tak. Během vystoupení bylo přísně zakázáno natáčet nebo fotit, Copperfieldovi asistenti to hodně hlídali, ale aspoň jednou jsme se blejskli, ať máme památku.

Čekáme na vystoupení

Ještě před začátkem za Ondrou přišel jeden z asistentů, že si ho pan Copperfield vybral, že by s ním udělal jedno kouzlo. 😲 Ondra mu ale ani nerozuměl, tak mu Péťa za něj musel vysvětlit, že Ondra neumí anglicky, takže to asi neklapne. Tak pomocník říkal, jakože neva, že si teda vyberou někoho jinýho. Ach jo. Škoda, mohla být o to větší zábava. 😩 Ale zábava to byla i tak. Celým představením se prolínal příběh mimozemšťana, který se chtěl dostat zpátky na svou planetu. Byl strašně krásný a roztomilý a samozřejmě, že to nakonec dobře dopadlo a Copperfield ho tam kouzlem dopravil. I ostatní kouzla byly pecka. Já mám kouzlení strašně ráda, nikdy nic neodhalím a vždycky si myslím, že ty lidi jsou opravdický kouzelníci. Ondra ale dělal chytrýho a u každýho kouzla říkal, že ví, jak to dělá. Ale já si to nenechala říct, protože by mi to zkazilo zážitek. Beztak stejně kecá, ví prd a Copperfield fakt kouzlí. 😛 Do spousty kouzel byly zapojený i diváci a většinou to byla velká sranda, kromě toho mimozemšťana, ten byl trochu dojemný. Byla to úplně super mega úžasná show, byli jsme všichni na 1000% nadšení. I když Copperfield už dávno nevypadá, jak před 25 lety v televizi, spíš trochu jako plastikami natažený gumák. 😄

Mimozemšťánek 😚

Po představení jsme se šli do auta převlíct a přezout, protože jsme měli v plánu projít druhou část Stripu. Tentokrát jsme se podívali na hotel Mirage, nejstarší hotel s kasinem Flamingo, na benátský kanál, kašnu s delfíny a zlatou sochu Siegfried & Roy. To jsou ti dva týpci, jak děsně dlouho (cca 30 let) měli v Las Vegas iluzionistickou show s bílýma tygrama a lvama. Než to jednoho tygra přestalo bavit a přímo při vystoupení prokousl Royovi krk a odtáhl si ho z jeviště. 😲 Roy to naštěstí přežil, ale vystupování byl konec. Tím už jsme pro tento večer viděli všechno, co jsme pro tentokrát měli v plánu, tak jsme si došli pro auto a jeli se vyspat do hotelu.

Mirage

Siegfried & Roy

Úplně nakonec jsme si nechali focení u legendárního nápisu „Welcome to Fabulous Las Vegas“. Stavili jsme se tam při cestě zpět do Phoenixu. Cedule je na dolním konci Stripu a je u ní udělané parkoviště, protože se u ní musí vyfotit všichni, kdo do Las Vegas zavítají. Bez fotky s nápisem jako byste tady ani nebyli. Takže o fotku je velký zájem a dokonce se stojí i fronta. 😲 Párkrát jsme se blejskli sami, nechali jsme se vyfotit i pánem, co si tady přivydělává. On tam jako oficiálně vydělávat nesmí, nemá na to nějaké povolení nebo tak. Ale nabídne ti, že vás vyfotí celou skupinu najednou, aby nikdo nechyběl, a lidi mu dávají sami dobrovolně doláč nebo víc, jak kdo je štědrý, za ochotu. Docela dobrý džob.

Fronta na fotku a Péťa už si cvičí výraz 😄

Legendární nápis

Jedna skupinovka

My dva 💗

Na zpáteční cestě už se nepřihodilo nic zajímavého, jen jsme se kochali krásnými výhledy. 😊 Celé Las Vegas bych zhodnotila tak, že je dobré ho vidět, ale kromě vystoupení Davida Copperfielda, který bylo úplná bomba, mě nijak zvlášť nezaujalo. Asi už jsem moc stará na to, abych tam jela pařit a moc chytrá na to, abych chtěla v kasinu rozházet celoživotní úspory. 😉😄