Čínský a Čokoládový festival

(29.2.2016 Phoenix, 31°C, jasno)

Na Valentýnský víkend tady v USA navazoval svátek President´s Day, takže nás čekaly 3 dny, kdy Péťa nemusel do práce. Ještě jsem se s plánováním výletů úplně nerozjela, takže jsem nestihla vymyslet něco většího. Taky je přece jen únor (i když tady to vypadá spíš jak v červnu 😉) a na většině míst, kam bych se chtěla podívat, je ještě pěkná kosa. Proto jsme tentokrát sáhli po dvou akcích tady v okolí – Čínský a Čokoládový festival.

Čínský festival 🐼 jsme navštívili v sobotu a konal se na počest příchodu nového roku podle čínského kalendáře. Pro tento rok převzala vládu opice 🐒, tak uvidíme, co nám to všem přinese. Festival byl přímo ve středu města v Čínském kulturním centru. Obávali jsme se, abychom nebyli mezi všemi těmi šikmookými lidmi nápadní, ale zbytečně. Žluťásků zde bylo úplné minimum. Asi se o svoje vlastní oslavy moc nezajímají.

Na parkování jsme ukořistili jedno z posledních místeček (jedním kolem ve škarpě 😉) a mohli se jít veselit. Akce se konala venku, byl docela hic, úplně mě pálily nohy, protože jsem měla černé kalhoty. Prvně jsme si prohlédli kádě s čínskými kapříky. 🐟 Byli na prodej a nestáli ani moc peněz. Prodávali od maličkých asi 5-ti centimetrových až po dospělé zhruba třiceticentimetrové kusy. Kdybych tady bydlela trvale a měla jezírko, určitě bych si jich pár koupila, jsou opravdu krásní. Ale převoz do ČR by asi nezvládli, takže jsem musela odolat. 😊

Kapříky do jezírka nebo k večeři? 😉

Z prostředku prostranství jsme slyšeli hudbu, tak jsme se šli podívat, aby nám náhodou neuteklo nějaké vystoupení. Zrovna vystupovaly děti, co chodí na čínštinu. No, popravdě řečeno jim to nijak zvlášť nešlo. Ale snaha se cení. 😊 Po chvíli sezení na přímém slunku, jsme byli pekelně spaření. Lidi všude okolo měli krásné čínské slunečníky, tak jsme se vydali na lov, abychom se taky mohli schovat. Stánků bylo všude spousta a já byla ve svém živlu. Konečně si člověk mohl koupit za pár korun věci, které byly pravé čínské a to všudypřítomné, jindy nežádoucí „Made in China“ konečně tady na čínském festivalu našlo svoje opodstatnění. 😊 Koupila jsem si krásnou modrou kabelku s pandami a růžový futrál na brýle s pandami, ze kterého se doma vyklubala šperkovnice. Ale to neva. Taky jsme si koupili ten slunečník a hned se nám líp festivalovalo. 😎

Slunečník už máme, ještě citronádu

Na chytání barvy je ještě brzy

Na osvěžení jsme si koupili pravou citronádu a šli zase koukat na vystoupení. Tentokrát už to šlo účinkujícím trochu líp. Taky už jim bylo o nějaký ten pátek víc než těm dětičkám. Předváděli bojové umění wushu. Vypadalo to jako kung-fu. Jako další vystoupení byl tanec s drakem. 🐉 Bylo to moc pěkné. Pro zajímavost ani jeden z cvičenců ani účinkujících nebyl Asiat. 😊 Zajímavé, že jejich kulturu musí udržovat někdo jiný. 😩

Cvičenci

Čínský drak

Nejvíc z celého festivalu se nám ale líbil plot oddělující stánek s pivem. Jak jistě všichni víte, alkohol včetně piva se v USA smí pít až od 21 let. Na většině akcí pro rodiny, které jsme navštívili, se alkohol neprodával vůbec. A ani to nevypadalo, že by někomu extra chyběl. 😉 Mě teda určitě ne. 😊 Tam kde se přece jen prodává, musí vymezit speciální prostor, kam můžou jen lidi nad 21. A dokud pijí, musí v prostoru zůstat. Takže v praxi to vypadalo tak, že v rohu parku byl oplocený plácek s jedním stánkem, kde se prodávalo pivo a u plotu postávalo pár lidí, kteří se zevnitř snažili dohlédnout na podium. Jejich blízcí s nimi komunikovali přes plot, případně je tam nechali vlastnímu osudu. 😁 Já si myslím, že je to docela dobrý nápad, protože pár lidí tyhle opatření odradí a radši si to pivo odpustí, než aby tam byli vystavení v kleci jak zvířátka v ZOO. Díky tomu se nikde nepotácí opilci a neruší kulturu nám nealkoholikům. 😊

Zoufalci 😊

Druhý den jsme vyrazili na Čokoládový festival 🍫. Péťa tam původně nechtěl jít, protože se bál, že to špatně dopadne. Jak jde totiž o čokoládu, tak jsem jak utržená ze řetězů. 😈 Moje přesvědčovací schopnosti ale opět uspěly (a navíc určitě sám měl taky chutě 😉) a tak jsme po obědě vyrazili do Carefree.

Festival se konal v parku, kde jsme na podzim byli na výstavě dýní. Cestu už jsme měli tím pádem zmáknutou a parkovací místo jsme opět ukořistili jedno z posledních. Kromě čokolády to měl být i umělecký jarmark, tzn. byly k vidění mraky šperků, šátků, obrázků, výrobků z kovu a ze dřeva a spousta dalších věcí. Vždycky když něco takovýho vidím, napadá mě jen: „To muselo dát práce. A přitom je to taková blbost.“ 😁 Já na tyhle pracholapy moc nejsem. Prodírali jsme se zástupy lidí mezi stánky celkem bez zájmu a já po čichu hledala to správné místo. A konečně. Bingo! Přímo uprostřed byly ty správné stánky – čokoládové. 😊 Mňamkity mňam. 😋

Ovoce v čokoládě

Stačí si jen vybrat

Úplně se mi sbíhaly sliny a nejradši bych si koupila všechno. Ale bylo mi jasný, že všechno bych nezvládla sníst ani já, musela jsem si vybrat. A neprohloupila jsem. Moje první volba byla tekutá čokoláda v kelímku a k tomu jahody na namáčení. 🍓 Jako řeknu vám, úplně nejúžasňákovatější nejlahodnější věc na světě. Pravá výborná čokoládka, tak akorát sladká, žádná hnusná náhražka z palmového oleje. Ta symfonie chutí… 🎼 Myslím, že i kolemjdoucí na mě museli vidět, jak si to užívám. Olizovala jsem si prsty až k dlani a vylizovala jsem kelímek. 😋 Ani kousíček nepřišel nazmar. 😄 Péťa si koupil mražený banán 🍌 v čokoládě a oříšcích, taky dobré, ale moje jahody mi chutnaly víc. Na doma jsme si ještě koupili půl libry čokoládového fondánu, mandlovo-karamelovo-čokoládovou placičku a karamelový košíček. To byla aspoň akce. 👍 Na ty jahody bych chodila klidně každý týden. 😋 Možná i každý den. 😄

Péťův mražený banán v čokoládě

Moje naprosto exkluzivní mňamka 💗