Jiný kraj, jiný mrav

(20.6.2018 Hrušovany u Brna, 28°C, jasno)

Dokud se člověk nevydá za hranice rodného města, nedokáže si představit, že by lidi žili jinak. Ale je to tak. Stačí přejet jen z Moravy do Prahy a hned vidíte rozdíly. A co teprve, když je ta vzdálenost ještě větší. Třeba až na jiný kontinent. To se potom občas nestačíte divit. 😲 Ale zase ne všechno jiné je špatné. Naopak je spousta věcí, za kterých bychom si měli vzít příklad. A v čem jsou Amíci oproti nám „jiní“?

Z těch dobrých věcí bych hned na prvním místě zmínila systém výstražných upozornění. Nejznámější je tzv. AMBER Alert, pojmenovaný po unesené a zavražděné dívce Amber Hagerman. Zároveň je to i zkratka pro America’s Missing: Broadcast Emergency Response. Využívá se, pokud je nahlášeno zmizení dítěte, ať už se ztratí samo, někdo ho unese nebo ho nevrátí druhý rodič při střídavé péči. Na radiových stanicích, na místních televizních stanicích a na billboardech kolem silnic se ihned začnou vysílat upozornění se základními informacemi, jak dítě vypadá, kde ho viděli naposled, jakým autem jezdí únosce a další. Až do doby, kdy je dítě nalezeno. Lidi mají volat na policii, pokud mají jakékoliv informace. Smyslem je konat, dokud je stopa ještě čerstvá. Podobně funguje i Silver Alert. Ten je v případech, kdy se ztratí stará osoba. Existují i další hlášení, např. o blížících se hurikánech, písečných bouřích, povodňových vlnách….

Dobrá je taky možnost vrátit koupené zboží do 90-ti dnů, aniž byste museli něco vysvětlovat. Jen se zeptají, jestli je věc rozbitá nebo nefunkční, nebo se vám jen přestala líbit. Žádný trapný dohadování s prodavačkama jak tady, kde vás nakonec stejně vyfakujou, že na vrácení nemáte nárok z milionu důvodů. 😒 Je mi jasný, že aby tady něco takovýho mohlo začít platit, musela by se změnit i nátura kupujících. Amíka by nenapadlo si něco koupit, normálně to používat a pak to vrátit. Ale Čecha?

Jako další dobrou věc bych viděla segregaci. Jako ne úplně v tom smyslu, jak to najdete ve slovníku. 😉 Ale takové nenápadné třídění, že v určitých čtvrtích nebo školách nikdy nebudou nežádoucí jedinci. Ať už to v Americe znamená černochy, Mexičany nebo bílý sociálky (i když by to nikdo ani za zlatý prase nepřiznal 😊). Oficiálně samozřejmě nic takovýho neexistuje, ale nastavenýma pravidlama, který zkrátka nemůžou splnit všichni, se určité skupiny vyloučí a pak jsou čtvrtě bělejší anebo naopak černější.

Krade se všude, ale právě díky výše zmíněné segregaci, je to někde špatný a jinde úplně v pohodě. My bydleli v bohaté čtvrti, kde bylo naprosto normální, že lidi nechávali odemčená auta. Nebo na pick-upu nechali bednu s nářadím, aniž by se báli, že ho přes noc někdo čórne. Pošťák zaplacené balíky nechává ležet za dveřma a nikoho ani nenapadne, že by je mohl někdo vzít. Při nákupu nechají tašku s penězi a doklady ve vozíku, vrátí se do jiné uličky a nikdo jim ji zatím nevykrade. A když jsem si vybírala kabelku, měla jsem docela problém najít nějakou se zipem, abych s ní mohla do brněnské MHD. Koukali jsme na to jak puk, ale v Americe se prostě nekrade. 😲

Za dobrý taky považuju všudypřítomné bezpečnostní kontroly. Někdo by řekl, že už to přehání, když kontrolujou diváky na baseball nebo na rodinnou akci, ale já s tím naprosto souhlasím. Radši si nechám prohlídnout kabelku a projdu rámem a pak se budu cítit bezpečně, než abych se musela strachovat, kterýmu bláznovi zase přeskočí v hlavě. V dnešní době není opatrnosti nikdy nazbyt.

Naopak za totálně ulítlý považuju jejich striptérský záchody. 😕 O tom už jsem určitě v předchozích blozích psala a dodneška mě to nepřestává udivovat. Navíc v tak prudérní zemi, kde jsou na nahotu hákliví. Půlmetrová mezera od země, po obou bočních stranách mezery asi 3 centimetry, a když stojíte, vršek dveří máte někde u hrudníku. To už můžou rovnou s.át na náměstí.😄

Úplně hrozný oproti ČR je, jak plýtvají. 😣 Podle nějaké statistiky vyhodí až čtvrtinu jídla, protože toho kupují moc. Běžné balení mlíka má 4l, šunka váží půl kila, mouka 2kg, kelímek ve fastfoodu může mít až 2l. 😲 Nějaké omezování se ve spotřebě vody nebo elektřiny? Neexistuje. Baráky i v noci osvětlený jak vánoční stromeček. Svícení v prázdných bytech. Klimatizování skoro na bod mrazu. O zavlažování trávníků v dešti ani nemluvím. A ještě k tomu všemu ani nerecyklují. Fakt na facku. 😒

Další lahůdkou, se kterou se průměrný Čech asi úplně neztotožní, je léková lobby. Farmaceutický průmysl má v USA zřejmě vše pod palcem, takže je úplně normální, že v běžném obchodě s jídlem máte i 10 regálů s volně prodejnými léky a vitamíny. Půlka reklam v televizi a v rádiu je na nějaké zázračné pilulky, bez jejichž užívání budete chřadnout, až nakonec umřete. Vitamíny všeho druhu cpou i do malých dětí, místo aby jim dali pomeranč nebo jablko.

Že jsou Amíci pověstní tím, že jsou schopní žalob na naprosto triviální věci, všichni víme. Ale plný stav věci si uvědomíte až na místě. Žaloby všeho druhu jsou v Americe velký byznys, na kterým se živí obrovské množství lidí. Podle statistiky je v USA 4,5 právníka na 1000 obyvatel. Což je docela mazec, když to srovnáte s naší zemí, kde je 1,5 právníka na 1000 obyvatel. Aby jim práce nedošla, ještě lidi ponoukají v reklamách typu „Máte vedlejší účinky z užívání léků? Přihlaste se nám. Půjdeme do žaloby.“ „Obtěžuje vás sousedův pes? Zažalujte ho s námi!“ „Mrknul na vás kolega v práci? Chceme vás zastupovat.“. Mě to přijde, jak podněcování nenávisti mezi lidma. Navíc vedoucí k tomu, že si pak připadáte jak nesvéprávný, když na kelímku máte nápis „Obsahuje horký nápoj, pozor na opaření!“ nebo třeba na obalu od sušenky je „Obal není určený k jídlu!“. 😲 To by jako fakt někoho napadlo jíst plastový obal? Tady by vám každý řekl, jestli nejste blbý, když žerete plasty, ale v Americe za to vysoudíte miliony. Kocourkov. 😟 A přitom by možná stačilo začít trochu používat selský rozum a nesušit kočky v mikrovlnkách.😉

Moc se mi taky nelíbí zneužívání víry pro získávání peněz. Samozřejmě to nedělají všechny církve a je mi jasný, že každá musí z něčeho fungovat. Ale já nemyslím normální vybírání do kasičky, ale takové ty přehnané show, ať už vysílané v TV nebo i na živo, kdy tam nějaký jedinec vepředu huláká a lomí rukama a publikum se zfanatizovaně kejklá a vespod obrazovky jedou čísla účtu, kam máš poslat peníze, abys byl spasen. Jestli nepošleš dost, budeš se smažit v pekle. Hodnota víry přece není podmíněná tím, kolik procent příjmů odevzdáš.

O dalších odlišnostech bych úplně neřekla, jestli jsou dobrý nebo špatný. Spíš zvláštní, podivný, někdy nepochopitelný, ale občas úsměvný. 😄 Například asistenční psi. Zatímco tady máte na asistenční psy milion požadavků, které musí splňovat, v USA se jím může stát téměř jakýkoliv ořech, který „asistuje“ tím, že dělá společnost svému páníčkovi důchodci. 😊 Takže jsme viděli třeba čivavu ve vestičce Service dog nebo jakýhosi neurčitelnýho kůlňáka. Pro psy v Americe jsou obecně mírnější pravidla než tady (např. můžou do obchodů), ale i těch pár zákazů neplatí právě pro tyhle asistenční pejsky. Takže v klidu můžou jít s páníčkem třeba do restaurace.

Asistenční pes 😄

U nás už jsme zvyklí, že funguje drive-in v některých rychlých občerstveních. Je to rychlejší, člověk nemusí parkovat, vystupovat, čekat frontu. Amíci to ale dotáhli k dokonalosti a nejen, že si takhle koupíte večeři, ale drive-in najdete i v lékárnách a v bankách. Existuje dokonce oddávací drive-in v Las Vegas a drive-in na placení pokut na úřadě. 😲 Nevím, jestli je za tím lenost nebo spíš úspora času, ale v rozžhaveném letním Phoenixu možnost nevystupovat z vyklimatizovaného auta, je velmi příjemná. 😎

Velice odlišní jsou Američani v ochotě stěhovat se. V ČR se každý usadí, vyhodí kotvu (tj. koupí dům nebo byt 😉) a představa přesídlení ho k smrti děsí. V USA se stěhují každou chvíli, někteří klidně i každý rok. Naskytne se lepší práce, tak jdou. Proto je tam tak rozšířené nájemní bydlení, protože nemá cenu kupovat dům, když se za rok zase bude stěhovat jinam. Stěhování navíc není žádná obří akce. Co jde, prodají, zbytek naloží na menší vozík za auto (občas ani to ne) nebo si půjčí náklaďák a v novém bydlišti si zase pořídí nové. Za ty dva roky jsem v naší ulici viděla asi 20 stěhování a docela se mi ta volnost začala líbit. 😊 Nelpět na místě, ale když se mi zachce, prostě jít. Co bych ale nikdy nepřežila, je jejich způsob balení. 😣 Žádné krabice s popisky, bublinková folie na křehké, případně kufry a tašky. Ale jak to leží, běží, nahážeme na auto a jedeme. Rovnou na podlahu kupu ručníků, přes to hodíme televizu, vedle založíme pár knížkama a celé zazdíme matrací. 😭 To mě fakt vždycky jímala hrůza, když jsem je zpoza záclony sledovala.😉

Se stěhováním opravdu nedělají cavyky.

V předchozích blozích už jsem určitě zmiňovala americkou úchylku na fronty. Jak někde vidí frontu, šup do ní. 😉 Čech už tři lidi před sebou považuje za děsnou nekonečnou otravnou prudu, Amík se těší, jak si krásně začeká. Asi trochu přeháním, ale viděli jsme několik opravdu dloooooouhých front a všichni v nich vypadali naprosto spokojeně. Asi to berou jako součást života.

Lahůdkou jsou taky reklamní billboardy. Ty u nás samozřejmě máme taky. Ale v ČR jsem na rozdíl od Ameriky neviděla billboard na pohřební služby (Při objednávce obřadu, cínová urna zdarma! Nyní akce 599$.), varování před prostitutkami (Kupuj sex, přijdeš o všechno!), případně nabídky adopčních organizací (Jste těhotná? Partner dítě nechce? Přijďte k nám, vše zařídíme.) Občas jsem nestačila valit oči. 😮

Radši si ty prostitutky rozmyslete 😄

Ve filmech jste určitě zaznamenali, že Amíci chodí doma v botech. Není to fáma, je to opravdu tak. Já to úplně nechápu, protože mě přijde úlevné se zout a nechtěla bych být celý den v botách, když nemusím. Ale jim to přijde naprosto normální. Vždycky jsem trpěla, když přišel pesťák na postřik proti hmyzu a celý byt mi prošel v botách, opravář se mi v pracovních botách prošel po koberci nebo stěhováci pošlapali celý uklizený byt. 😒 Některé české manželky od Péťových kolegů se s tím odmítaly smířit a nutili je, se zout, případně jim daly na boty igelitky. Já takovej drsňák nejsem, takže jsem jen tiše trpěla a po jejich odchodu vysála a vytřela. Pár děsně moderních bláznů se tenhle nesmysl snaží prosadit i tady tvrzením, že např. zouvat návštěvy je netaktní. Ale mě zase přijde netaktní, aby mi někdo šlapal po koberci, kde si hraje moje dítě nebo, kde si jen tak natáhnu záda, botama, ve kterých venku prošel nejen všechen prach a písek, ale i nachcáno od psů, blitky od ožralců, flusance a kdoví, co ještě.😣

Samostatnou kapitolou jsou zvyklosti v jídle. To byl pro nás možná jeden z největších šoků. Nejvíc jsme pocítili jejich posedlost po sladké chuti. Sladké nebyly jen sušenky, čokolády, buchty a další, kde by to člověk očekával, ale i běžné pečivo, marinády na maso, pomazánky (jahodová Philadelphia 😕). Sladká chuť byla cítit třeba i ze salámů, brambůrek nebo z párků. Sladkost přidávají použitím corn sirupu (kukuřičný sirup), což je děsná sračka. Když si přečtete pár etiket, nestačíte se divit, kam všude ho nacpou a kolik ho tam je. 😞 Naopak byl docela problém najít neslané máslo. Podivné je taky, že např. majonézu, tavené sýry nebo některé salámy nebyly v chlaďáku, ale v normálním regále. Čímpak je to asi napuštěný, že to vydrží tak dlouho mimo lednici, že?

Jestli se někdo chce smát Čechům, v čem chodí oblíkaný, ať se nejdřív podívá za hranice. Je jasný, že na večírek si celebrita vezme něco hezkýho, takže to vypadá, že se oblékají dobře. Ale běžný lidi na každodenní nošení jsou schopný na sebe navlíknout cokoliv. 😨 A tím cokoliv myslím opravdu cokoliv. Vytahaný, špinavý, s dírou, absolutně se nehodící vzory. Do obchodu jdou klidně v pyžamu. Bílé ponožky nosí pořádně vytažené, a to nejen do botasek, ale i do pantoflí. Extrémní extrém (to fakt nejde napsat jinak 😉) jsou černošky. Zejména ty hodně tvarované. Tím myslím klidně 200 kilové. 😎 Minisukně s leopardím vzorem, červené šněrovací botky na 15-ti cm podpatku a růžové uplé tričko s nápisem Hot Chic. K tomu nekonečné sebevědomí, jak je strašně sexy a nikdo jí nemůže odolat. 😄

Vždycky jsem žasla, když jsem viděla, v čem chodí do práce naše sousedka odnaproti. Jejíž obleček se skládal z šedých vytahaných tepláků, bílého trička s nápisy a fleky (nápisy tam patřily, fleky ne 😉), hnědých bačkor (!) a v zimních měsících přidala ještě ušanku. Což je druhá věc, co jsme moc nepochopili. V Phoenixu je i v zimě pořád docela teplo, kolem 20°C. Ale je kalendářně zima, takže všichni vytáhnou čepice, bundy a zimní boty a klepou kosu. Tak jsme ve Walmartu vždycky poznali přistěhovalce, že měli letní oblečení a žabky, zatímco domorodci byli zakuklení jak na Sibiř. 😄

Ke zvláštnostem v oblíkání bych přidala ještě unifikované účesy. Zejména mužské. Kadeřnice každýmu vyfiknou stejný střih, ať tam přišel s jakýmkoliv přáním. A to účes amerického vojáka. To je pěkně nakrátko strojkem, po stranách tak na 3 milimetry, nahoře nechají trošku delší čupřinu tak 1 cm. Péťovy dlouhé vlasy často budily rozruch a údiv. Považovali ho za rebela. 😈 Dodneška se taky smějeme Péťovýmu kolegovi, který chtěl účes na prince Williama (za mlada 😉) a samozřejmě odešel s americkým vojákem.😁

Nakonec pár tipů pro turisty, kdybyste se náhodou někdo chystal. 😉 Amíci používají jiné jednotky. Místo naprosto logické desítkové soustavy mají ty jejich galony a inche a feety a míle a já nevím, co ještě. Zezačátku je to trochu matoucí, ale časem si zvyknete. Stejně tak u měření tepoty se připravte na stupně Fahrenheita. Při nakupování počítejte s tím, že ceny u zboží jsou bez daně, kterou vám připočítají až na pokladně. Každý stát má jinou výši, v Arizoně bylo 7,5%, přičemž na potraviny se tahle daň nevztahuje. Spousta rozdílných pravidel platí i pro řízení auta. Semafory jsou až za křižovatkou. Pokud není značkou zakázané, můžete na červenou odbočit vpravo, když je volno. A při zastavení na stopce, která je ve více směrech, se projíždí v tom pořadí, ve kterém jste přijeli, tj. neplatí přednost zprava.

Určitě by se našla spousta dalších věcí, ve kterých jsou Amíci od nás odlišní, ale tyhle mě přišly během našeho pobytu asi nejvýraznější a nejzajímavější. Jim by zase přišlo zvláštní, co děláme my. Zkrátka jiný kraj, jiný mrav. Může vám to připadat na hlavu, ale pokud chcete žít někde jinde, nezbyde vám, než se přizpůsobit. Nebo se alespoň tiše povznést.😉