Japonský turista hadr, morové veverky a smrtící střevní obtíže

(15.12.2015 Phoenix, 13°C, jasno)

Arizona má přezdívku „The Grand Canyon State“. Proto každý, kdo se octne v Arizoně, prostě MUSÍ navštívit Grand Canyon. My už jsme ho viděli, ale naše návštěva ještě ne, takže cíl dalšího výletu byl jasný. A když už jsme tam, sfoukneme při jednom i Bearizonu (o Bearizoně už jsem psala v jednom z předchozích článků ZDE).

Grand Canyon

Ani nevypadá tak velký, že?

Vyjížděli jsme tak akorát. Ondatry na brzké vstávání moc nejsou. 😉 Hned na začátek jsme se stavili do nejlepší koblihárny (LaMar´s Donuts) pro sváču a mohli svištět na sever. Cesta proběhla v pohodě. Kluci se v půlce vystřídali, ať si Ondra taky užije řízení s automatem. Mícu jsme nechali vepředu, aby jí nebylo špatně a hlavně, aby mohla fotit. Čehož velmi hojně využívala. Humphreys Peak, nejvyšší horu u Flagstaffu, má blejsklou minimálně 100x.😄

Po 3,5 hodinách jsme byli na místě a vydali se k zábradlí. I když už jsem Grand Canyon viděla, je to obrovský zážitek i podruhé. Je tak strašně velký a hluboký a členitý a barevný a…. prostě fakt super. 👍 A to ho vlastně vidíte jen kousek. Opravdu nádherná podívaná. Fouká svěží vítr, nad kaňonem se vznáší dravci a člověk přemýšlí, jak je v porovnání s přírodou maličký. Všude je teda plno lidí, takže klid tady nenajdete, ale není se co divit. Tohle se prostě musí vidět.

Důkaz, že jsme tam byli 😉

Užíváme

To je krása

Jestli Marci po cestě fotila hodně, nevím, jak bych označila množství fotek v Grand Canyonu. Nechali jsme je napospas fotící mánii a šli si v klidu po svých. Občas jsme neunikli dost daleko a museli jsme asistovat. Jednu chvíli se přiřítil zájezd japonských turistů. Ti tomu teda taky dali na frak, ale na našeho maniaka prostě nemají. 😆

O další zpestření se postaral Ondra. Stále se neřídící našimi radami, hlavně na nic nesahat, vše je tady jedovaté. Co by ale mohla způsobit taková roztomilá, chlupatá veverčička, že? 😉 Pobíhá jich tam velká spousta, sbírají zbytky po turistech. Některým to dost svědčí, protože jsou řádně vypasený. Ondra nelenil a začal jednu takovou veverku lákat, že jí dá něco z ruky. My ho ještě varujeme, ať to nedělá, ale on nedbá. Veverka přicupitá blíž, natáhne se roztomilými pacičkami k ruce a pořádně ho škrábne. Tak a máš to, dostaneš vzteklinu.😱

Ondra si zahrává

Jo, kdyby jen vzteklinu. Hned o pár metrů dál si čteme ceduli. Pozor nesahejte na veverky, veverky mají blechy, blechy mají mor a mor můžete chytit i vy, když vás veverky kousnou nebo škrábnou. 😱 Jako normální opravdický dýmějový mor, na který ve středověku zemřely miliony lidí. Dnes už se dá léčit, pokud přijdete včas. Ale i tak na něj ještě pár lidí ročně umře. Takže jestli potkáte Ondru, dávejte si pozor, jestli se příliš nepotí, obtížně nepolyká, je malátný a stěžuje si na bolest kloubů. V tom případě se od něj držte dál a zavolejte na Kliniku tropického a cestovního lékařství.😉

Už jsme se pokochali dost a hlad máme jak orangutani, tak vyrážíme na zpáteční cestu. Kousek před Grand Canyonem jsme viděli McDonalda, kde se hodláme nadlábnout. Po vydatném obědě máme v plánu ještě tu Bearizonu. Ta je už jen kousíček. Protože už je ale pozdě, jedeme rovnou na vystoupení dravců, ten den poslední. Zbytek si prohlídneme potom. Vystoupení je super a já se těším, až nakonec budeme dávat vráně dolarovky. Konec přišel a vrána nikde. Ale nejsem jediná, kdo ji hledá. Ptají se po ní i další lidi. A bohužel se dozvídáme, že vrána umřela. Aaaaach jo. To je mi teda líto. 😢

Prohlídneme si ještě minizoo. Protože je navečer, tak je většina zvířátek docela akční. Vydry plavou jak o závod, prasátka rozrývají bahno a medvíďata si hrají. Hmmm, minule byly ty medvíďata čtyři, teď jsou jen dvě. Že by vrána nebyla jediná? Ale najednou se lidi smějí a ukazují nahoru na strom. Až úplně nahoře aspoň 15 metrů vysoko si ve větvích hoví dvě další medvíďata. 😊 Názorná ukázka toho, že před medvědem se člověk na strom neschová. 😄

Jsou pěkně vysoko

A už to ani moc nejsou medvíďata

Nakonec jsme si nechali průjezdovou část. V autě jedeme okolo různých zvířátek. Jsou tam oslíci, jeleni, bílé kozy, bizoni (americký i plaví), kamzíci. Taky vlci (polární a šedí) a medvědi (černí i grizzlyové). Ale oujééé. 😕 U bizonů mi začalo podezřele škrundat ve střevech! U kamzíků se začínám rosit studeným potem. Zatrackaný McDonald. Jako děcka, nechci vám kazit podívanou, ale jestli se rychle nedostaneme k WC, tak to špatně dopadne. Zrovna projíždíme územím medvědů a já už se vidím, jak vybíhám za keř a oni mě cupují na kusy. 😲

Polární vlk

Medvědi

Zbytek výpravy usoudí, že zvířat stačilo a řítíme se k výjezdu. Tam stojí ranger a zrovna má chutě si povídat. Péťa zastavuje a vesele s ním konverzuje. Asi netuší, že situace je opravdu vážná. 😓 A jak se vám to líbilo? No báječný, hlavně ty bizoni jsou super. Zatínám pěstičky. 😟 Na našich stránkách nám můžete napsat hodnocení. Ok, to určitě využijeme. Začínám se zoufale vrtět. 😞 Nechcete nálepky na památku? No jasný, čtyři prosím. Zuřivě vrčím, že jestli ihned neodjedeme, tak se pos..u přímo v autě. Ranger odpočítává nálepky: jedna……..dva………tři. Mé zoufalství dosahuje vrcholu. 😠 Konečně čtyři. Děkujeme, na shledanou. Péťa smykem zastaví u záchodů a já z posledních sil utíkám. Všichni se mi smějí, hyeny. Beztak jsou rádi, že to tentokrát nepostihlo je, ale mě. 😒

Po 40-ti minutách urputných křečí si připadám dokonale vyprázdněná, tak vyrážíme na zpáteční cestu. Ale ouha, chytí mě další křeče. Neštěstí nikdy nechodí samo. 😕 Zrovna jsme na rychlovce, u krajnice se jen tak zastavit nedá, musím vydržet dvě míle k nejbližšímu sjezdu. Dá se zastavit hned na tom sjezdu, je tam lesík. Zapluju do příkopy a uááááááá. 😱 S kalhotama u kolen se narychlo přesouvám o kousek dál. Byla tam totiž jelení zpola okousaná noha ještě i s kopýtkem a jeden jelení obratel. Snažím se, co nejrychleji. Pohání mě strach, že to co sežralo toho jelena, se může kdykoliv vrátit. Naštěstí se to nevrátilo a já naštěstí v celku mohla zase nastoupit do auta. Zbytek cesty už přežiju bez újmy. To bylo opravdu dobrodružné zakončení výletu a McDonald má u mě na dlouhou dobu útrum.😒