Blog pro rodinu a přátele, aby si mohli číst, co zažíváme.


První výlet


(10.4.2015 Phoenix, 21°C, jasno)

Na náš první výlet jsme se vydali 3. dubna v pátek. Péťa měl totiž volno v práci, protože byly Velikonoce. V ČR je volno v pondělí, ale tady měly některé firmy volno místo toho v pátek a některé v neděli, takže vlastně vůbec. Vydali jsme se do Fountain Hills. I když jsem žena, mám hodně vyvinutý orientační smysl. To bude asi tím, že jsem tři roky chodila do zeměpisného kroužku. 😉 Ani nepotřebujeme navigaci, vždycky kouknu do mapy na Googlu, když je to dál tak si udělám poznámky a frčíme. Zatím jsme se ani jednou neztratili. I tentokrát jsme díky mému bezchybnému 😎 navigování dorazili na místo. Jeli jsme asi hodinu, a to jsme pořád byli v Phoenixu. Phoenix má rozlohu cca 1000 čtverečních mil, tj. asi 2600 km2. Takže jsme vlastně jeli jen do vedlejší čtvrtě.😉


Fountain Hills je jezero uprostřed s fontánou (překvapivě 😉 ), která v každou celou hodinu stříká do výšky 20 metrů. Což se někomu možná nezdá, ale je to hodně. Okolí je krásně upravené, jsou tam chodníky, lavičky, piknikový místa, dokonce i záchody. Bydlí tady asi milion různých ptáků – kachny obyčejný, kachny černý, volavky, vrány, vrabčáci a spousta dalších, co ani nevím, jak se jmenujou. Ani se nedivím, že je jich tady tolik, protože se jedná o jednu z minima zelení, co jdou v tomhle pouštním místě najít. V jezeru by měly být i ryby, žáby a želvy, ale to jsme nějak nezkoumali.

Ptáček chocholáček
Protože Amíci jsou velmi ekonomicky zaměření, dokážou vytřískat peníze ze všeho. Okolo jezera jsou různé bronzové sochy, a kdo chce být na cedulce, tak si je může „adoptovat“. Jako proč ne? Lidi jsou pyšný, že mají cedulku a správci mají aspoň nějaký prachy na údržbu. Díky tomu je tady oproti ČR všude velmi čisto, uklizeno, žádný poházený odpadky a za celou dobu jsem neviděla jediný graffiti. Takhle adoptovat si totiž můžete i ulici, most nebo silnici. Za znečišťování v USA taky hrozí docela tučné pokuty, např. odhazování odpadků z auta může přijít na krásných 600 dolarů. A to už za to, při současném otřesném kurzu 25,90Kč, stojí.😉

Tahle se mi líbila asi nejvíc.
Po vystoupení z klimatizovaného auta, jsme dostali horkou pecku. Slunko pařilo a bylo asi 33°C. Honem jsme se namazali opalovacím krémem. Ale i když jsme 90% času strávili ve stínu a namazaný, stejně jsme si naše sejratý tělíčka trochu spálili. Já levou ruku a čelo, Péťa celý obličej. Budeme to muset postupně nějak zlomit, jinak se tady v létě rozvaříme. Zejména já jsem dcera ředitele vápenky jak vyšitá. 😉 Procházeli jsme se a fotili. Moc se mi líbilo, jak mají upravený záhony s kaktusama. 🌵 Péťovi se nejvíc líbil památník válečných veteránů.

Památník válečných veteránů
Růže mezi trním, tj. já mezi kaktusy ;-) :-D
Protože jsme nebyli na dostihách, ale na odpočinkovém výletu, zabrali jsme lavičku ve stínu a odpočívali. Prostě jenom seděli, koukali, četli si. Když přišel čas svačiny, zašustění sáčku přilákalo kačera. Odvážil se hodně blízko k nám. Péťa mu dal kousek sušenky a tím si ho získal. I když už jsme nic neměli, kačer se vedle nás usadil a dělal nám společnost. Asi po hodině se zvedl, káchnul „Bye“ (fakt jsem to slyšela 😄 ) a odletěl za ostatníma.

Náš nový přítel
Pak jsem ještě sledovala hooodně zajímavý počínání jednoho kluka, cca 10-11 let. Přišel na břeh, přezul si boty, nasadil rukavice, vlezl do jezera a něco lovil. Podle mumlání jsem usoudila, že asi loví želvy. Žádnou ale nenašel. Naštěstí. 😊 Protože si moc nedovedu představit, co by s ní potom dělal. 😞 Bavilo ho to asi hodinu, pak se zase přezul a naštvaně odešel. Docela mě udivuje, že kromě mě jeho počínání nikoho nezajímalo. Mě přišel podezřelej, tak jsem ho i vyfotila. 😉

Důkazní foto pro policii ;-)
Kolem třetí hodiny už jsme měli výletování tak akorát a vydali jsme se zpátky. Měli jsme hlad, tak jsme se rozhodli, že si dáme nějakou kloudnou baštu. Péťa navrhl Fuddruckes a já samozřejmě souhlasila. Přece se nebudu vzpírat jednomu z nejlepších burgerů tady. Trochu problém byla cesta, protože já nevěděla, kde to je. Ale Péťa prohlásil, že v poho, že ví. Ok. No… Moc nevěděl. 😉 Bloudili jsme asi ½ hodiny, ale s o to větším hladem jsme pak všechno (burger, pečený brambory a ještě koktejl) zbouchali. 😄 O Fuddruckers a jiných lahůdkách určitě ještě několikrát napíšu.😎

Tááááákhle vysoko fontána stříká

Žádné komentáře:

Okomentovat