Zbraně a hrobka

(25.6.2019 Sèvres, 30°C, jasno)

Téma výletů se snažím střídat, abychom nebyli přesycení památek, zábavy nebo naopak přírody. Minule jsme byli v zahradách a na zábavě, takže tentokrát je na řadě historie. Podle průvodců a internetu jsem si sestavila seznam míst, který chceme za pobyt tady navštívit. A protože jsem organizovaný puntičkář, vybíralo se mi z mého uspořádaného seznamu v kategorii „Historie a kultura“ velice snadno. 😉 Pro tentokrát vyhrála Invalidovna.

Jeli jsme opět metrem 10 a kousek došli pěšky. Začali jsme u jižního konce přilehlého parku. Od Invalidovny jen kousíček (cca 300m), ale přesto to vypadalo, že tam snad za ten den nedojdeme. Nejdřív si Naty chtěla dát svačinu, potom měla žízeň, u kašny o 20 metrů dál jsem se já chtěla fotit, na chvíli jsme se zastavili u lidí, co hráli zápas v házení talířem, pak jsme museli počůrat kytičku, asi 10 minut pozorovat ovečky v ohrádce, který spásají trávu a samozřejmě vyfotit asi 10 selfíček na upraveném ostrůvku už těsně před vstupem do areálu. Tam jsme zůstali uvěznění ještě o chvíli dýl, protože se najednou přihnalo asi 15 houkajících policejních aut, objížděli ostrůvek a parkovali kolem něj. Tak jsme se jim tam nechtěli motat. Těch 300 metrů jsme šli asi hodinu. 😄

Invalidovna je nadohled

Zastávka u zvířátek

Taky se musíme vyfotit na kašně

Už tam skoro jsme...

Uvěznil nás policejní kordon

Ufff, za hodinu a asi 1000 zastávek jsme konečně na místě 😅

Museli jsme opět projít bezpečnostní prohlídkou, ukázat zavazadla i nechat se prošacovat. Předem jsem si moc nestudovala, co by v Invalidovně všechno mělo být, jen jsem se dočetla, že tam má hrobku Napoleon a že tu nebývá tak obrovské množství turistů jako na jiných pařížských památkách. Počítali jsme teda, že to za půl hodinu maximálně hodinu sfouknem, ale jak už nás znáte, opět se nám tam zalíbilo a domů jsme jeli až po čtyřech hodinách. 😎

Po mírných zmatcích a tahání kočáru po schodech nahoru a dolů, kdy mají děsně blbě umístěný šipky na pokladny, jsme se konečně trefili a za 12€ jeden (Naty nic, zatím nikde neplatila 😄) si koupili vstupné do Muzea armády i do hrobky. Dalo se jít i na výstavu Picassa, jeho umění se mi ale nelíbí (asi nejsem dost art, abych ho pochopila 😉), takže jsme tím nehodlali ztrácet čas. Radši jsme šli rovnou do muzea.

Muzeum je na tři patra přes dvě křídla budovy, takže fakt obrovský. Frantíci byli odjakživa hodně výbojný, takže mají co vystavovat. 😄 Exponáty jsou rozmístěné chronologicky – začíná se u středověkých brnění, pušek, mečů, kordů, bodců, postrojů na koně,…a končí se I. a II. světovou válkou (děla, samopaly, kulomety, uniformy, dobový tisk,…). Pacifista nejsem, kdybych měla mozkovou kapacitu, tak si klidně udělám zbroják, ale místy mi bylo trochu úzko, když jsem si za vším tím představila ty obyčejný lidi, kolik jich umíralo. Ale aspoň jsme mohli Natálce ukázat, jak vypadá opravdová puška, kterou používali lovci, když zastřelili Bambimu maminku. 😉

Tímhle zastřelili Bambimu maminku

Brnění na člověka i na koníka

Naty už to přestává bavit, bohužel rodiče ne 😄

Taková menší sbírka 😉

Jakýsi dělo, ale hlavně mě to tam moc sluší 😎

Z oken jsme viděli na nádvoří, konal se tam nějaký slavnostní ceremoniál. Moc pěkně odtamtud vonělo jídlo, ale nebyli jsme zvaní. 😋 Na netu jsem našla, že to bylo k oslavám veteránů z bojů v Indočíně a účastnil se i premiér Francie. Proto tam asi bylo tolik policajtů a kolem obcházeli vojáci v plné výbavě.

Nakonec jsme se vrátili do hlavního dómu Invalidovny. Samo o sobě je to moc pěkná budova s nádhernou stropní výmalbou a sochařskou výzdobou. Plus tam ještě má hrobku Napoleon a jeho syn. Pro nás sice osoba ne úplně oblíbená, ale přece jen významná. Na to jakej to byl skrček, má sarkofág impozantní. Naty ale nějaký Napoleon nedojímá, takže opět usnula. Po zkušenostech z Panthéonu jsme radši rychle vzali roha do parku, kde jsme jí dali plínu, aby neočůrala další památku.

Tam leží, prťavec jeden 😄

Moc pěkná výzdoba

Vchod ke hrobce, skoro jako do pyramidy

Projítý už jsme ale měli vše, tak jsme rovnou vylezli z areálu ven a vydali se na metro. O pár ulic dál jsme se připletli k demonstraci „žlutých vest“. Ale nic nebezpečnýho to nebylo, nebojte. Bylo jich totiž asi jen 30 a doprovázel je zhruba stejný počet policistů. Buď už nikoho nebaví trávit každé sobotní odpoledne demonstrováním, nebo se ztratili a nemohli najít hlavní proud. 😄 Každopádně v Invalidovně se nám líbilo. Opravdu tam bylo málo lidí, kolemjedoucí výletní autobusy ani nepřibrzdily, takže památka řekla bych nedoceněná. Ale o to líp pro nás, aspoň jsme se nemuseli mačkat se stovkou lidí u každé vitríny. 😎

Megademonstrace 😂😂😂