Blog pro rodinu a přátele, aby si mohli číst, co zažíváme.


Procházka v zahradách


(8.4.2019 Sèvres, 16°C, jasno)

Bydlíme kousek od Versailles, tak by byla škoda toho nevyužít. Navíc na Eiffelovku jsou vstupenky pořád vyprodaný. Počasí má být krásné, ideální na venkovní výlet.

Ráno jsme pro jistotu běhat nešli, abychom nedopadli jak minule na Sacrè Cœur. I díky tomu jsme se stihli vypravit kolem deváté. Vlakem je od nás Versailles 4 nebo 5 zastávek, nevím přesně. Každopádně za 10 minut jsme byli na místě. Z nádraží jsme šli kousek pěšky a podle zvyšujícího se počtu lidí, aut a autobusů jsme poznali, že jsme se neztratili.

Prostorné ulice
Parkoviště pro autobusy před zámkem už se plní
Celá čtvrť Versailles je oproti našemu Sèvres taková prostornější. Široké ulice, rozlehlá náměstí a uprostřed toho všeho majestátní zámek. Podle průvodce bydlelo v sedmi stech pokojích 6000 lidí z královského dvora a 5000 služebných. Na celé budově je celkem 2153 oken. Zámek je opravdu nádherný, se zlatým zdobením. Vůbec se ale nedivím, že se lid naštval a nechal Ludvíka XIV. i jeho manželku Marii Antoinettu popravit. Taky by mě s.alo, hladovět, nemít čím topit, co si oblíct, kde bydlet a vidět, jak on rozhazuje miliony za ptákoviny. A ještě tu svou rozmařilost tak očividně vystavuje.

Na nádvoří
Před vstupem do areálu ochranka kontroluje větší zavazadla (batůžky, velké kabelky) a třeba kufry nebo krosny se dovnitř nesmí vnášet vůbec. Moc pečlivě to ale nedělají. Myslím, že kdyby opravdu někdo chtěl, tak pronese cokoliv. Doufám, že nikdo chtít nebude. 😉

Vzhledem k tomu, že jsou Naty teprve dva, usoudili jsme, že prohlídku zámku vynecháme. Nic by jí to nedalo a akorát by nám mohla udělat ostudu, kdyby zase chytla nějaký svůj vztekavý záchvat. 😕 Nejhorší je, že jak se dostanete dovnitř, tak kvůli velkému počtu návštěvníků postupujete ve štrůdlu celou trasu až ven, není úniku. Takže bysme nemohli odejít, kdyby to opravdu nedávala. Stejně byla na prohlídku zámku mega fronta. Už takhle ráno bych to odhadovala minimálně na hodinu a půl, než se vůbec dostanete dovnitř. Do zahrad se sice nakonec taky jdou podívat všichni, ale areál je obrovský, takže se ty lidi rozptýlí a ani se neplatí žádné vstupné.

Zahrady v pozadí, já v popředí 😉
Takhle na jaře jsou zahrady asi nejkrásnější. Tráva je šťavnatě zelená a kytky i stromy nádherně kvetou. Jaro mám ze všech období asi nejradši. Prošli jsme si oranžerii, nasvačili jsme se na schodech za zámkem, dokázali jsme se neztratit v bludišti a druhou sváču jsme si dali u Velkého Kanálu. Chtěla jsem kousek svačiny naházet i kačenám, ale nevěděla jsem, jestli to náhodou není zakázané. Tak jsem tam naráz hodila asi 10 kousků a prchli jsme pryč. Jakože my nic, to ti vedle. 😈 Trochu jsme hodili i havranovi, ale začali se k nám slítat další a ještě několik holubů k tomu, tak už jsme jim radši nedali, aby nás neoklovali i s tím čokoládovým rohlíkem. 😄

Tři Grácie 😄
Svačina u Velkého Kanálu
Na lodičku jsme se taky neodvážili, i když Péťa určitě veslovat umí (že jo, Péťo? 😉). Naty není moc adrenalinový typ a mohla by z paniky chtít vystoupit třeba v prostředku kanálu. Někdy příště se ale určitě odhodláme a loďku si půjčíme.

Po svačině jsme Naty dali do kočárku a šli se procházet ještě kus dál. Už byl čas domácího poobědového spánku, byla dobře nasvačená a sluníčko krásně svítilo, takže asi během 2 minut byla tuhá. Zalomila pěkně natvrdo, s pootevřenou pusou a občas i nahlas zachrápala. 😄 Jestli do teď sklidila úsměv za nejroztomilejší dítě v parku od každého 4. člověka (od každé paní nad 55, ale zase žádný od mládeže 😉), tak teď se na ni usmíval téměř každý. Jako fakt, nekecám. Takže cenu za minimálně 1258 úsměvů získává naše Natálka. 🏆

Během jejího spánku jsme došli až k Malému Kanálu a ještě kousek za roh, vyfotili jsme spoustu fotek, ať máme co dávat na Fejsbúk 😉 a pak už jsme se obrátili na zpáteční cestu. Vyfotili jsme se i se spící Naty, což mi přišlo dost vtipné, protože mi to připomnělo takový ty fotky z pařby, jak někdo vytuhne, ostatní mu nakreslí fixkou na čelo č.ráka a pak se s ním fotí. My jsme sebou fixku neměli, tak jsme jenom suše pózovali. 😄

Příště si tu fixu vezmeme a nakreslíme jí na čelo třeba....jednorožca. 😄
Jestli ráno byla fronta na vstup do zámku na hodinu a půl, tak kolem třetí hodiny, kdy jsme se vraceli, byla tak na 4 hodiny. Fronta už měla 3 kličky kolem celého nádvoří a bylo to fakt zoufalý. To by mě opravdu naštvalo, mít na celou Paříž třeba 3 dny a zkejsnout v jedný frontě na půl dne. Asi bych se na to vyprdla a šla se podívat jen do zahrad jak my.

Cestou k vlaku jsme ještě prošli trhy na náměstí. Málem jsem vrhla ze smradu ryb a sýrů, naopak dortíky se mi líbily moc. Koukala jsem i na nějaký oblečení, ale měli to brutálně předražený. Za rifle ve stánku, hrabárna v krabici, chtěli 35€. 😲 Se asi zbláznili. Takže jsem si nic nekoupila. Na oběd jsme si dali Burger Kinga, holomci nám nedali Mozzarela tyčinky, ale zjistili jsme to až pozdě, takže už jsme se hádat nešli. Příště už si na ně dáme větší pozor. 😒

V zahradách se nám moc líbilo a určitě někdy vyrazíme znovu. Už jsme to okoukli, co a jak, tak si můžeme vzít třeba věci na piknik, nebo se odvážíme do té loďky. A za rohem, kam už nepůjde vidět, nahážu kačenám aspoň 3 rohlíky. 😊

Žádné komentáře:

Okomentovat